Tuzemské hory zasypal sníh, přesto sněhová děla jedou při nižších teplotách naplno. Ví se, jaký má technické zasněžování dopad na vodní režim a přírodu vůbec?
Slyšíme každý den v rádiu, jak se zasněžuje v celé republice. Ale není to jenom pozitivní zpráva pro lyžaře. O tom, že přináší také řadu problémů, se ví hodně málo.
U nás se tomu nevěnují žádné studie podobně jako v Alpách?
Existuje několik výzkumných prací, ale žádná se nevěnuje dlouhodobějšímu vlivu technického zasněžování. Pro přírodu má přitom víc negativních vlivů než pozitivních. Z výrazně pozitivních si vlastně nevzpomínám ani na jeden. Žádný areál se bez zasněžování ale neobejde. Letošní zima sice vypadá se sněhovými podmínkami dobře, ale klimatická změna je faktem. Oteplovat se bude a technické zasněžování se ukazuje jako jediná možnost, jak spolehlivě zajistit sníh.
V čem je působení technického sněhu tolik odlišné od přírodního?
Se sněhem nemá technický nic společného. Přirozený sníh tvořený vločkami vytváří na zemi načechranou pokrývku, pod níž je volný prostor a kde půda téměř nikdy nepromrzá. Technický sníh je vlastně led, který obsahuje dvojnásobek vody, je těžký a zem pod ním snadněji promrzá. Vzniká na ní vrstvička ledu, po které voda při jarním tání rychle mizí do údolí, místo aby se vsákla a doplnila zásoby podzemních vod.
Jsou známá čísla, kolik vody se spotřebuje na umělé zasněžování?
Na hektar sjezdovky je potřeba zhruba milion litrů vody. V tom není zahrnuto dosněžování za sníh, který během zimy roztaje. V Krkonoších je více než 650 hektarů sjezdovek, čili spotřeba vody je obrovská. Pro technické zasněžování v celé republice lze spotřebu odhadnout na zhruba 40 milionů kubíků. Představa, že veškerá použitá voda se vrací zpět do povodí, odkud byla načerpána, je ale mylná.
Kolik se jí ztrácí a kde?
Nová studie z Alp tvrdí, že zhruba 40 procent vody použité pro výrobu technického sněhu vůbec neskončí na sjezdovce. Část se odpaří z nádrží, kde se shromažďuje pro sněhová děla, část se vytrácí sublimací a část lehkých krystalků ledu odvane vítr do blízkého lesa nebo do jiného povodí.
Sleduje se vůbec odběr vody na technický sníh?
O odběrech rozhodují vodoprávní orgány. Málo se ví, že skiareály mají tuto vodu z toků zdarma. Správa národního parku stanovuje minimální zůstatkový průtok, aby potok v zimě nevyschl a organismy, které v něm žijí, nezmrzly. Nejsme ale schopni tyto minimální průtoky kontrolovat.
Dělají to jiné státní orgány?
Částečně ano, ale ne vždy je to reálné. Aby údaje byly stoprocentně průkazné, musely by se budovat betonové prahy s měřidly, která by průběžně sledovala, jak se hladina hýbe. Betonovým prahem bychom ale zase narušili přírodní tok. Takže dáváme podmínky, nejsme ale schopni sledovat jejich dodržování.
Může se stát, že i kvůli umělému zasněžování nastanou problémy se zásobováním pitnou vodou?
Může k tomu dojít, ale nemáme pro takové riziko oporu v číslech. Snažili jsme se přes Technologickou agenturu ČR vypsat výzkumný projekt, aby někdo spočítal celkovou vodní bilanci na modelovém místě. Tedy kolik se odebere jako pitná voda, kolik na zasněžování, kolik pro technické potřeby, třeba malé vodní elektrárny. Ale nenašla se žádná instituce, která by se úkolu zhostila. Můžeme se dostat do situace, že začne mizet spodní voda, a časem se budeme rozhodovat, jestli použít vodu jako pitnou pro návštěvníky Krkonoš, nebo na zasněžování pro komerční aktivity skiareálů.
Jsou řešením nádrže, ze kterých se bere voda pro sněhová děla?
Provozovatelé je plánují stále častěji, aby nemuseli odebírat vodu přímo z toků. Závažným problémem však je, že voda se většinou čerpá z údolí, kde je bohatá na minerály a i přes sebelepší čističky částečně znečištěná. Na kopci je naopak půda chudá na živiny a vegetace vázaná na chudé prostředí. Když se zavlažuje úživnou vodou, mění se složení vegetace i půdní fauny čili víceméně všechno. A na území národního parku to vidím jako velký problém.
Jaký podíl sjezdovek leží na území Krkonošského národního parku?
Je to téměř 30 procent, ostatní jsou v jeho ochranném pásmu. Sjezdovky, které vznikly v posledních dvaceti letech, jsou však již z 41 procent na území národního parku. Asi tři čtvrtiny se technicky zasněžují, to je hrubý odhad. Dá se očekávat, že časem to budou všechny. Pro zajímavost, rok po vzniku národního parku (v roce 1963 - pozn. red.) tu činila plocha sjezdových tratí 65 hektarů. Po padesáti letech je více než desetinásobná. Nejde jen o negativní vliv zasněžování na půdu a vodu, sněhová děla spotřebovávají velké množství energie, působí hlukové a světelné znečištění. Ví se, že světlo a hluk škodí lidem, a dá se očekávat, že i dalším savcům. Opět ale víme velmi málo. Jsme-li však v národním parku, měli bychom zvířatům zachovat co nejlepší podmínky pro jejich existenci.
Při zasněžování na území národních parků se nesmí používat chemické přísady, které umožňují vyrábět sníh, i když pořádně nemrzne. Dá se to uhlídat?
Provozovatelé skiareálů tvrdí, že aditiva nepoužívají. My ale nejsme schopni zkontrolovat, zda je to pravda.
Vůbec neodebíráte vzorky?
Občas to děláme. U pár vzorků jsme zjistili přítomnost Driftu, což je spolu se Snowmaxem nejvíce používaný přípravek. Ale nejsme schopni jeho aplikaci prokázat. Provozovatelé lyžařských areálů tvrdí, že látka už byla ve vodě, kterou odebírají. Museli bychom proto kontrolovat kvalitu vody nad místem odběru a pod ním i sníh na sjezdovce.
Na jaké bázi tyto přípravky fungují?
Snowmax jsou zjednodušeně řečeno mrtvé bakterie, které se v přírodě běžně vyskytují. Fungují jako nukleační jádro, kolem něho se vytvoří kapička vody a ta rychleji zmrzne. Drift je chemikálie a funguje jako smáčedlo. U obou dáváte do přírody látky, o kterých se neví, jak dlouhodobě působí v půdě, jak na ně reaguje půdní fauna.
Na Černé hoře nasadili už na začátku října snowfactory, technologii, která chrlí sníh pomalu i v létě. Nedočkaví lyžaři se asi radovali, co tomu říkají ochránci přírody?
Snowfactory je zařízení, které je schopné vyrábět led při teplotách i nad deset stupňů. Do prostředí se tak dostává sníh dříve, než přijde přirozená zima, a na to příroda není stavěná. Jestliže na vegetaci při kladných teplotách začnete sypat led, bude na to reagovat a postupem času se změní. Technický sníh odtává v Krkonoších o dva až tři týdny později. To stačí, aby se za pár let změnila vegetace. Časněji kvetoucí rostliny zmizí, sněhomilné druhy přibudou a louka bude úplně jiná. Je to ale dlouhodobý proces, takže co se na zasněžovaných svazích děje, zjistíme za nějakých 10-20 let.
Zvažuje se i zasněžování tratí pro běžkaře. Jak se může v chráněné přírodě projevit?
Zatímco ze sjezdovek veškerá voda odtéká po spádnici dolů, na běžeckých tratích bude plocha ovlivněná táním technického sněhu nesrovnatelně větší. Co to udělá s vegetací, můžeme zase jen odhadovat podle poznatků z literatury. Změnu dokonale ilustrují snímky běžecké tratě ve švýcarském Davosu v zimě, na jaře a časném létě. Stačí, aby o pár dnů či týdnů déle ležel na louce technický sníh, a její vývoj je úplně jiný než na zbytku louky. Tam už pampelišky odkvetly, zatímco zasněžovaná plocha je ještě sytě žlutá. Jsme-li v národním parku, přednost by měla dostat příroda.
