Praha/Riga - Třicátého srpna začne schůze sněmovny, kde poslanci rozhodnou o tom, jestli policie může vyšetřovat Víta Bártu. Exministr dopravy a lídr Věcí veřejných je podezřelý z úplatkářství.
Rozhodovat budou dva týdny předtím, co v Lotyšsku skončí obdobný příběh. Tamní poslanci v květnu odmítli policii vydat exministra dopravy a šéfa koaliční První strany Ainarse Šleserse, rovněž podezřelého z korupce. Lotyši sněmovnu rozpustili referendem a 17. září budou volit novou.
Rozhodli nerozhodní
Ani vydání Víta Bárty policii není předem jasné. Jak budou hlasovat o zrušení jeho imunity, nejsou rozhodnuti premiér Petr Nečas (ODS) ani jeho zástupkyně Karolína Peake (VV).
"O záležitosti pana Bárty se teprve bude na poslaneckém klubu ODS jednat," potvrdil před časem Hospodářským novinám svou nerozhodnost Nečas.
Ani vicepremiérka nemá jasno: "Je to dilema mezi tím, co máme v našem politickém programu, a tím, jak cítím, že ten případ proběhl," řekla dříve v rozhovoru pro Týden.
Zrušit Bártovu imunitu se chystají TOP 09, ČSSD a KSČM, které mají v dvousetčlenné sněmovně dohromady 123 poslanců. Někteří z nich ale mohou pochybovat do té míry, že se hlasování vyhnou.
Také ve stočlenné lotyšské sněmovně převládla nerozhodnost: 37 poslanců se hlasování zdrželo a 22 nezúčastnilo.
Stejní v potížích
Lotyšská politická scéna má s českou řadu věcí společných.
Fakta
Krátká historie 10. lotyšské sněmovny
- 3. říjen 2010
Lotyši volí svou 10. sněmovnu. Převahu potvrzují pravicové strany a koalici znovu skládá premiér Valdis Dombrovskis. Jeho liberálně konzervativní strana Jednota získala 33 mandátů ve stočlenné sněmovně. Dalších 22 poslanců dodal do vládní koalice Svaz zelených a zemědělců, osmi poslanci přispěly křesťané sdružení v Lidové straně a První straně. Za svůj program nová vláda vyhlásila hospodářskou obnovu a boj s korupcí.
V opozici zůstalo 29 poslanců levicové strany Centrum Harmonie, kterou podporuje ruská menšina, a osm nacionalistů. - 26. květen 2011
Protikorupční policie žádá sněmovnu o vydání předsedy První strany Ainarse Šleserse, který se rok předtím jako ministr dopravy zapletl do korupčního skandálu v rižském přístavu. Sněmovna to odmítla. Pro vydání hlasovalo jen 35 poslanců, 37 se zdrželo a 5 bylo proti. - 28. květen 2011
Prezident Valdis Zatlers vyhlašuje referendum, při kterém mají voliči rozhodnout o rozpuštění sněmovny. - 2. červen 2011
Sněmovna volí prezidenta. Před Zatlersem dostává přednost zelený poslanec Andris Berzinš. Hlasovalo pro něj 53 poslanců Svazu zelených a zemědělců, Centra Harmonie, Lidové a První strany. - 23. červenec 2011
Referenda se účastní 45 procent Lotyšů, pro rozpuštění sněmovny z nich hlasuje 95 procent.
Exprezident Zatlers zakládá novou Zatlersovu reformní stranu. Slibuje, že nikdy nebude spolupracovat se Svazem zelených a zemědělců, Lidovou ani První stranou, které jsou podle něho placeny oligarchy. Podle červencového průzkumu je Zatlersova strana s 33 procenty volebním favoritem. - 17. září 2011
Lotyši budou volit svou 11. sněmovnu
Šetření Eurobarometru posledních let opakovaně potvrzují, že právě Češi a Lotyši nejméně důvěřují politikům. Sněmovně obvykle věří méně než patnáct procent občanů a v tom se jim vyrovnají jen Rumuni a Litevci. Méně než třetina Čechů a Lotyšů také věří Evropské unii a skeptičtější jsou už jen Britové.
S tím souvisí fakt, že během posledních osmi let měnily v Evropské unii vlády nejčastěji opět Česko a Lotyšsko. V obou případech se jich vyměnilo sedm, v Česku vystřídali šest premiérů, v Lotyšsku zatím o jednoho méně.
V korupčním žebříčku Transparency International se Česko loni propadlo na 53. místo, Lotyšsko ještě o šest míst níže.
Prezident se zlobí
Loni v říjnu vyhrála lotyšské volby pravice vedená dosavadním premiérem Valdisem Dombrovskisem. Evropská média označila obhajobu za "lotyšský zázrak". Dombrovskis během krize tvrdě škrtal vládní výdaje, například důchody klesly o deset procent, a v kampani sliboval další škrty.
Zvýšené sebevědomí se nakonec lotyšské pravici nevyplatilo. Její poslanci koncem května odmítli vydat svého kontroverzního kolegu a exministra Šleserse, o dva dny později ale využil prezident Valdis Zatlers ústavního práva a požádal Ústavní soud, ať vyhlásí referendum o rozpuštění sněmovny.
Poslanci se Zatlersovi ještě stihli pomstít. Část pravicové koalice společně se stranou ruské menšiny mu o dalších pět dnů později odmítla prodloužit prezidentský mandát.
Zatlers pak založil vlastní stranu, s jejíž pomocí hodlá vymýtit lotyšskou korupci. Podle průzkumů je favoritem voleb a pravděpodobně složí vládu se stranou současného premiéra Dombrovskise.
Klaus není Zatlers
V Česku se poslanci nemusí obávat toho, že prezident vyhlásí referendum a sněmovnu tak zlikviduje.
Václav Klaus může sněmovnu rozpustit sám, musí ale k tomu být vyzván samotnou sněmovnou, která rozpuštění odhlasuje hlasy nejméně 120 poslanců.
Parlament v Rize ovšem byl prezidentskou iniciativou natolik rozvrácen, že koalice ztratila většinu a nemohla stejně dále existovat. Teoreticky je to možné i v Česku.
Lotyšský scénář se v Praze uplatní, pokud ODS a VV s pomocí některých levicových poslanců zabrání zrušení Bártovy imunity, zatímco TOP 09 na tom bude trvat. Rozkol v koalici může mít jediné řešení v předčasných volbách.
