Litvínov - Město Litvínov, které tento týden vyhlásilo nulovou toleranci k nepřizpůsobivým občanům, představilo další plán ke zlepšení situace na janovském sídlišti.
Na základě průzkumu, který si nechalo udělat, vytvořilo tzv. Integrovaný plán rozvoje a ve středu ho představilo občanům.
Na setkání přišlo na 80 lidí, plán rozvoje Janova je však moc nezajímal. Žádali jediné: vystěhujte je!
Místostarosta města Martin Klika (ČSSD) kritiku uklidňoval s tím, že už příští týden město udělá konkrétní krok k tomu, aby se situace řešila.
"Příští týden budeme chtít po majiteli bytů, aby vystěhoval čtyři rodiny," řekl Klika. "Jsou to dlouhodobí neplatiči. Sejdeme se s právníkem a vyřešíme to."
Holandský velvyslanec Jan Lucas van Hoorn, který Litvínov navštívil, však upozornil: "Přestěhováním lidí se problém nevyřeší," uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz. "Nechci však nikomu radit. U nás se toto také děje."
Čtěte blog Kláry Veselé Samkové: Příčiny Janova |
Vystěhujte je
I starosta města Milan Šťovíček však připouští, že nulová tolerance je jen krátkodobé řešení.
"Neděláme téměř nic jiného, než že se staráme o Janov, ostatní práci odsouváme," řekl starosta. "Bereme to, že to je mimořádná situace, která vyžaduje mimořádné nasazení, to ale nejde donekonečna."
K tomu, aby se Litvínov konečně mohl vrátit do "normálu" by podle vedení města měl posloužit právě Integrovaný plán.
"Bez tohoto plánu si nesáhneme na žádné velké peníze," vysvětloval starosta. "Pokud ho zastupitelstvo a posléze ministerstvo schválí, budeme se moci ucházet s ostatními městy o pět miliard korun."
Jenže lidé starostovo nadšení nesdílí. "To je na hrozně dlouho, je to zbytečné," ozývalo se ze sálu. "Vystěhujte je, a hotovo!"
Na hraně zákona
Lidem se také nelíbí, že tento plán, který má být vstupní branou k penězům, poslouží především soukromým firmám vlastnícím paneláky na janovském sídlišti.
Podle vyjádření starosty totiž peníze, které by mohly na základě integračního plánu přitéct, mohou posloužit soukromým firmám.
"Firma Haines, která paneláky vlastní, porušuje dobré mravy tím, že sem sestěhovává takové lidi," uvedl v diskusi jeden z janovských občanů. "Nemělo by tedy město spíš odstoupit od smlouvy s nimi a koupit byty zpět?"
Podle starosty však zpětný chod není možný. Město totiž byty prodalo. "Jsme ale v kontaktu s vedením té firmy a ujišťují nás, že sem již žádné nepřizpůsobivé nestěhují," uvedl starosta. "Naposled s nimi jednal místostarosta Klika a majitel tvrdí, že má 70 neobsazených bytů a že tam úmyslně nestěhuje lidi, i když by mohl."
Město je podle místostarosty Kliky s vedením firmy v kontaktu. "Vyměňujeme si s Hainesem informace, jaké má nájemníky," říká Klika. "Je to dokonce až na hraně zákona."
Zároveň místostarosta požádal občany, aby město informovali o svých sousedech: "Potřebujeme od vás zpětnou vazbu, informace například o nabourání do bytu, o nově přistěhovaných."
Ne všem občanům se však takový postup líbí. "Kde berete mandát, aby policie obcházela byty a ptala se na takové informace?" ptá se občan. "Je traumatizující tahat z lidí takové údaje."
Starosta však kontruje tím, že jinak postupovat nelze. "Je to mimořádná situace a potřebuje mimořádná opatření, od vás potřebujeme shovívavost," apeloval na obyvatele Janova. "Chceme projít blok po bloku a zatočit s těmi, kteří jsou nepřizpůsobiví a nechtějí dodržovat zákony."
Za to si starosta Šťovíček vysloužil z davu potlesk.
Čtěte blog Karla Holomka: Janov - problém sociální, nebo rasový? |
Romové na radnici
O tom, že Litvínov začal uplatňovat variantu nulové tolerance, se však nedozvěděl holandský velvyslanec Jan Lucas van Hoorn. Ten se přijel na vlastní oči přesvědčit, jak situace v Janově vypadá a se starostou a místostarostou města poobědval.
"Vedení města nás neinformovalo o tom, že by chtělo nepřizpůsobivé stěhovat z bytů," řekl velvyslanec. "Samozřejmě, toto se děje i u nás v Holandsku. Ale pouze přemístěním se nic nezmění."
Podle velvyslance není situace v Janově tak dramatická, jako je například na sídlišti Chánov v Mostě. "Tady jsou služby a lidé jsou tu aspoň trochu namixováni," říká. "Takže tady určitě není ta situace nejhorší, když to srovnávám s lokalitami, které jsem navštívil."
V Litvínově překvapila velvyslance jiná věc. "Nejvíc mě překvapilo, jak to, že nejsou na radnici žádní Romové," říká. "Říkali mi, že mají v Česku vlastní stranu, ale to není ideální. Měli by být zastoupeni v každé politické straně."
Stejně tak byl zaskočen počtem romských dětí v janovské škole, kde neromské děti tvoří jen 20%. "Největší problém je v tom, že jsou majoritní skupiny segregováni společně do jedné oblasti," míní. "To je nutné změnit."
Velvyslanec zároveň poznamenal, že by bylo dobré umožnit českým úředníkům seznámit se s holandským systémem.