Praha - Ministr školství Ondřej Liška plní slib, že se zasadí o zlepšení výuky o období komunistické totality. Odborníci se totiž shodují, že čeští školáci a studenti mají o dějinách dvacátého století nedostatečné znalosti.
Výzkumný ústav pedagogický nyní vytváří na objednávku ministerstva školství metodický pokyn, který dá školám návod, jak učit o novodobých dějinách. Měl by být schválený letos v září. Ministerstvo k tomu zřídilo speciální skupinu expertů.
"Metodický pokyn je koncipován ve spolupráci s odborníky na problematiku období totalitarismu a také s učiteli z praxe," informovala Aktuálně.cz Helena Müllerová z ministerstva školství.
"V nově sestavené skupině odborníků je například Jiří Kocián z Ústavu pro soudobé dějiny, Kamil Činátl z Ústavu pro studium totalitních režimů, Pavel Martinovský z Asociace pro výuku dějepisu a také učitelé z praxe základních a středních škol Josef Merz a Petr Šimíček," doplnila Müllerová.
"Máme zatím první pracovní verzi, kterou budeme dále vylepšovat a pilovat ve spolupráci s expertní skupinou," potvrdil Aleš Franc z Výzkumného ústavu pedagogického, který má metodický pokyn na starosti.
Součástí pokynu pro školy by měly být cíle výuky moderních dějin, doporučená témata, metody a formy práce učitelů, informační zdroje, ze kterých by měli čerpat. "Podrobnosti nemohu zatím zveřejnit, protože naše práce je teprve na začátku," uvedl Franc.
Podstatné je, aby se učitelé ke komunismu vůbec dostali
Franc zdůraznil, že nejde o příkaz, jak dějepis učit, ale o doporučení školám. To, jestli bude mít pokyn ministerstva efekt, bude záležet na učitelích a ředitelích škol, také na České školní inspekci, která školy kontroluje. "Nepůjde rozhodně o direktivní příkaz," řekl Franc.
Podle France je podstatné, aby učitelé vůbec k novodobým dějinám dospěli. "Často se totiž stává, že se k tomuto období vůbec nedostanou," uvedl.
Na podstatný nedostatek českých škol v učení o komunismu dlouho upozorňuje společnost Člověk v tísni, která školám zprostředkovává příběhy pamětníků, dokumenty, připomíná zvěrstva minulého režimu.
Komunistům se to nelíbí. Například předsedkyně pražské rady KSČM Marta Semelová zveřejnila vážně míněné obavy, že do českých školáků bude vtloukán antikomunismus. Semelová také kritizovala jednostranný výběr účastníků besed. Právě vyjádření komunistů podnítilo iniciativu, aby se děti důrazně dozvěděly, co všechno mají komunisté na svědomí.
Chtěli by bývalí bachaři besedovat se studenty?
"Já osobně jsem pro, ať se besed ve školách účastní i bývalí pohraničníci či bachaři. Otázkou je, jestli by chtěli," uvedl Aleš Franc. A připomněl případ komunistického poslance Josefa Vondrušky, který byl v minulém režimu bachařem ve věznici v Minkovicích.
Stínový ministr školství z ČSSD Jiří Havel uznává, že děti mají o novodobých dějinách minimum znalostí. "My toho víme o padesátých letech dvakrát více než naše děti. Vím, o čem mluvím, mám tři děti. Holocaust a padesátá léta jsou jim stejně vzdálená jako husitské války," uvedl.
Podle Havla by bylo dobré rozšířit výuku moderních dějin, zprostředkovat dětem plastičtější obraz nedávné minulosti. "Děti dnes například těžko chápou deziluzi, která po dvou světových válkách vedla intelektuály této země k levicové orientaci," řekl.
Havel ale zdůraznil, že by nebylo dobré přikazovat učitelům, aby učili, že je správné to či ono pojetí dějin.
| Čtěte blog Ivana Krause: Kdo vymývá mozky |
