Zanechali po sobě imponující etický odkaz

Při čtení životního příběhu Jana Kubiše a Josefa Gabčíka z paraskupiny Anthropoid a dalších pěti mužů z výsadků Out Distance, Silver A, Bioscop a Tin, ale i stovek jejich pomocníků, ohromí čtenáře míra obětavosti, lásky a přátelství až za hrob, nevídané statečnosti, morálního apelu, ale také nevyzpytatelnosti a proradnosti totalitního nacistického režimu.

Joachim Gauck, který před deseti lety navštívil v roli německého prezidenta Památník Lidice, to nemohl shrnout výstižněji: "Odpor Josefa Gabčíka, Jana Kubiše, Adolfa Opálky, Josefa Valčíka, Jana Hrubého, Jaroslava Švarce, Josefa Bublíka a jejich pomocníků proti okupaci a brutální diktatuře je povzbuzením pro náš vlastní život. Svět potřebuje takové příklady."

Platilo to před osmdesáti lety 27. května 1942, kdy českoslovenští parašutisté smrtelně zranili architekta holokaustu, kata českého národa a jednoho z nejmocnějších mužů nacistické říše Reinharda Heydricha, a platí to i dnes - v době, kdy se v Evropě opět válčí a ukrajinská města jsou srovnávána se zemí.

Speciální grafika Aktuálně.cz u příležitosti 80. výročí atentátu nabízí výběr článků o vlastenectví, hrdinství a bezmezné obětavosti, které byly na portálu o jedné z největších odbojových akcí druhé světové války publikovány.

Sedm parašutistů, kteří tehdy odstranili jednoho z největších zločinců v historii lidstva, podlehli 18. června 1942 v pražském chrámu sv. Cyrila a Metoděje po hrdinském boji proti stonásobné přesile vojáků nacistických Waffen SS. Desítky a stovky jejich pomocníků či rodinných příslušníků byly mučeny a zavražděny.

"Nic už se do toho biblického příběhu československých parašutistů nemusí přidávat. Je v něm vše, co má v dramatu být. Včetně jejich výkřiku ze zatopené krypty: Češi se nevzdávají!" řekl historik Eduard Stehlík. "Stopy po střelách nebo střepinách granátů, ale i krvi dávají kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje ohromnou vizuální, mravní i emotivní sílu," doplnil hlavní armádní kaplan Jaroslav Knichal.

Parašutisté a také jejich pomocníci - odbojáři nám po sobě i podle Vojtěcha Šustka z Archivu hlavního města Prahy zanechali imponující etický odkaz.

"Prošel jsem už tisíce dokumentů z období heydrichiády, takže snad mohu říci, že touha odbojářů, abychom byli osvobozeni z německé okupace, byla natolik silná, že svoji pomoc parašutistům považovali za samozřejmou. A byli takoví dávno předtím, než se hrdiny stali. Byl to jejich životní postoj, vztah k bližním, k národu. Nepovažovali to mimochodem za něco výjimečného, stejně jako my dnes považujeme za samozřejmé, že se máme postarat o staré a již nemohoucí rodiče či o naše děti," popsal Šustek.

A dodal: "Raději obětovali své životy, než aby přestali být sami sebou a začali se chovat jako konfidenti. Krypta přitahuje opravdovostí sedmi parašutistů, kteří věděli, proč žijí. Oni navíc své vlastnosti dovedli až k úplné krajnosti. Takové charaktery lidem vždy imponují. Jsou důležité v každé době."