Praha - Až Česká televize v neděli pustí v prime-time na ČT1 film Petra Nikolaeva Lidice, bude to pouhý rok a několik dní od premiéry.
To není obvyklá lhůta, kterou si producenti od prvního uvedení v kinech dávají. Možnost pustit film přesně v den 70. výročí vyhlazení obce na Kladensku v neplacené televizi ale umožnila velkorysost kanálu HBO a producenta Adama Dvořáka.
Předplacený kanál HBO má totiž na promítání filmu monopol do podzimu, s ohledem na kulaté výročí však poskytl veřejnoprávní televizi práva dříve.
Producent filmu Adam Dvořák si pak souhlasem s uvedením filmu v televizi dobrovolně zkracuje ochrannou lhůtu na prodej digitálních nosičů. "Samozřejmě jsme České televizi vyšli vstříc," říká Dvořák.
Vstřícnost si může dovolit - DVD a Blu-rayů s jeho válečným dramatem se prodalo velmi slušných dvacet tisíc kusů. To ale nic není proti počtu diváků v kinech, který se rok od premiéry zastavil na cifře 523 tisíc. S víc než půlmilionem prodaných lístků se stal v tuzemských kinech čtvrtým nejnavštěvovanějším filmem loňského roku.
Poraženi Nebelem
Přitom co se přitom nějakého kritického přijetí týče, Lidice příliš nezazářily. Recenze byly rozporuplné a ambiciózní film v klání o nominaci na Oscary porazil animovaný Alois Nebel. Ani na Českých lvech Dvořák příliš netriumfoval - pět nominací by se u tak náročného a výpravného projektu zdálo samozřejmostí, stejně jako to, že alespoň některé z nich promění v ceny. Ani to se nestalo.
Tvůrci se také netajili ambicí proniknout do programu karlovarského festivalu, ale pořadatele válečné drama nezaujalo.
Jen o něco víc se Lidicím dařilo na mezinárodní scéně. Díky doporučení České filmové a televizní akademie byly zařazeny do širšího výběru čtyřiceti filmů, z něhož se vybíraly nominace na Evropské filmové ceny. Do shortlistu však v žádné z kategorií neprošly.
Když jsme u zahraničních přehlídek, i tam se Lidice více zavděčily divákům než kritikům. Na festivalu ve Phoenixu získaly Cenu diváků, stejně jako na přehlídce filmů Evropské unie v Buenos Aires
Splacený dluh
Je to paradox, ale zpracovat do filmového příběhu jednu z nejkrutějších epizod vlastní země trvalo českým filmařům skoro sedmdesát let. Film režiséra Nikolaeva je pak do jisté míry splaceným dluhem kinematografie vůči tomuto tématu.
Dlouhá doba, po kterou zůstaly Lidice stranou, je o to povážlivější, že ve světě už rok po tragédii natočil britský režisér Humphrey Jennings podle námětu Viktora Fischla šestatřicetiminutový snímek Mlčící vesnice. Jedná se o fiktivní přesazení příběhu Lidic do velšské vesnice Cwmgiedd, jejiž obyvatelé ve filmu vystupují jako neherci.
V roce 1960 pak napsal Miloš Forman se spolužákem Jiřím Sehnalem filmovou povídku Lidice budou žít - Trestní akce. Byla částečně provokativně koncipována jako nacistický instruktážní film.
Námět Lidic se volně přelil i do scénáře Pět mužů, který rozpracovávali Jan Kadár s Elmarem Klosem, ale ani ten nedospěl k realizaci. Příběh vesnice srovnané se zemí chtěl si jako vážné téma na završení kariéry vybral i král veseloher Martin Frič. Nestihl to však, zemřel pět dnů po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968.
Příběh pak dlouho ležel ladem, zvedl jej až spisovatel Zdeněk Mahler, který jej přepracoval v literární scénář Nokturno. O lidické téma se zajímal už od šedesátých let a při svých rešerších a rozhovorech s pamětníky ho nejvíce zaujal příběh otcovraha Františka Seidla, který unikl jisté smrti kvůli tomu, že si odpykával v době vyhlazení své rodné vsi trest ve vězení.
Na Mahlerův scénář upozornila v roce 2007 Cena Sazky, vyhlášená v rámci slavnostního večera Českého lva. Hned poté se do věci vložil producent Adam Dvořák a k projektu přizval Alici Nellis. Ta Mahlerův text přepsala a vtiskla mu svůj rukopis - posílila ženské postavy a do popředí postavila motiv nevěry, který je pro její filmy typický.
Cesta od scénáře k natáčení byla ale i nadále trnitá. Film se měl původně natáčet už koncem roku 2009, producentovi Dvořákovi se ovšem nepodařilo sehnat sedmdesátimilionový rozpočet (přibližně dvojnásobek průměrného českého filmu) a první klapka se musela odložit. Během několika měsíců se tvůrcům podařilo sehnat potřebný kapitál - a to i díky veřejným sbírkám, v nichž se na „národní" film skládali sami občané.
Rychlá náhrada
Měsíc před natáčením postihla Dvořáka další rána. Alice Nellis musela kvůli nemoci z projektu odstoupit a producent byl nucen v řádu několika týdnů najít náhradu. Našel ji v osobě Petra Nikolaeva, který přeobsadil některé vedlejší postavy, ale do scénáře své kolegyně už nezasahoval.
Na otázku, jak vnímají film v Lidicích, odpovídá Dvořák oklikou: "Pro mnohé pamětníky je to filmové zpracování stále citlivé téma. Ale pan ředitel Červencl mi potvrdil, že návštěvnost lidického památníku se za ten rok zvedla. A věřím, že k tomu zájmu o Lidice jsme přispěli i my."
