Hranice třinácti senátních volebních obvodů se ještě letos změní. Kvůli změnám v počtu obyvatel

ČTK ČTK
20. 1. 2016 20:37
Třináct volebních okrsků ještě letos změní své hranice. Důvodem jsou změny v počtu obyvatel a požadavek, aby každý z 81 senátorů zastupoval zhruba stejný počet občanů. Volební obvody se změní tam, kde výrazně ubylo, či přibylo obyvatel, nebo kde vznikla města nová (především ze zrušených vojenských prostorů).
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Hranice třinácti senátních volebních obvodů se ještě letos změní. Důvodem jsou změny v počtu obyvatel a změna hranic vojenského újezdu Libavá. Počítá s tím volební novela, kterou dnes už v prvním kole jednání schválila Sněmovna během pár minut. Normu nyní dostane k projednání Senát.

Předloha také ruší povinnost zřizovat okrskové volební komise pro všechny typy voleb ve vojenských újezdech vzhledem k tomu, že po zmenšení jejich území nebudou mít žádné stálé obyvatele. Pro novelu zvedlo ruku 140 ze 157 přítomných poslanců.

Změna hranic senátních obvodů je nutná téměř každé dva roky kvůli dodržení požadavku, aby každý z 81 senátorů zastupoval zhruba stejný počet obyvatel. Podle Českého statistického úřadu žilo v ČR na počátku letošního roku 10 538 275 obyvatel. Průměrný počet obyvatel na jeden volební obvod tak činil 130 102 a mohl by se lišit maximálně o 15 procent.

Do tohoto limitu se nevešly volební obvody se sídlem v Berouně, Mělníku, Kladně, Benešově a Kolíně, kde se počet obyvatel zvýšil. Lidí naopak ubylo na Bruntálsku. Kvůli tomu se musejí přesunem některých hraničních obcí změnit i hranice některých sousedních volebních obvodů, konkrétně Lounska, Táborska, Příbramska, Českolipska, Jičínska a Opavska. Poslední změna se pak týká olomouckého volebního obvodu, jehož hraniční obcí musí být nově v zákoně stanoveno město Libavá.

Změnu hranic obvodů lze provádět jen v roce, kdy se konají senátní volby. Z obvodů, kde si budou vybírat senátora zřejmě počátkem října, se změna týká Táborska, Berounska, Mělnicka, Jičínska, Olomoucka a Bruntálska.

Bruntálského senátora si tak půjdou nově volit lidé z Čermné ve Slezsku a z Vítkova, které zatím zastupuje opavský senátor. Pod jičínský obvod bude nově spadat Lysá nad Labem, která dosud patří pod Kolínsko. Do táborského obvodu budou patřit obyvatelé osmi obcí, které nyní náleží pod příbramský obvod.

Senátní volby se naopak letos nebudou týkat tří obcí z berounského obvodu, které mají nově patřit pod Příbramsko. Podobně z mělnického obvodu budou do českolipského převedeny čtyři hraniční obce.

Aktuální změna senátních obvodů je možná jednou z posledních vzhledem k chystanému zavedení stálých senátních volebních obvodů. Tato úprava má krom jiného zabránit častému přesouvání hraničních obcí mezi obvody.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Trump omilostnil exporadce Flynna, zapleteného do ruského vlivu na přechozí volby

Americký prezident Donald Trump na Twitteru oznámil, že omilostnil svého někdejšího bezpečnostního poradce Michaela Flynna, který se na konci roku 2017 přiznal, že lhal Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI). Ten ho vyslýchal v rámci vyšetřování údajného vlivu Ruska na prezidentské volby v roce 2016. Informovala o tom agentura Reuters.

Udělení milosti Flynnovi je vyvrcholením čtyřleté politické a právní aféry. O chystané milosti pro Flynna psal už dříve dnes server Axios s odvoláním na nejmenované zdroje. Udělení milosti Flynnovi podle něj znamená, že do záležitosti už dál nebudou moci promluvit soudy ani ministerstvo spravedlnosti poté, co se v lednu podle všeho stane prezidentem demokrat Joe Biden.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Maďarský zákon, který zakazuje úřední změnu pohlaví, přezkoumá ústavní soud

Soud v Miskolci (Miškovci) požádal maďarský ústavní soud o přezkoumání zákona, jenž zakazuje transgenderovým osobám změnit si v oficiálních dokladech jméno a pohlaví. Informuje o tom agentura AP s odvoláním na maďarskou nevládní organizace Háttér, která se zabývá ochranou práv LGBT (leseb, gayů, bisexuálů a transgenderových osob).

Soud v Miškovci tak vyhověl signatářům petice, kteří tvrdí, že zmíněný zákon porušuje ústavní právo na lidskou důstojnost a soukromý život. Podle AP má nyní ústavní soud na přezkoumání zákona 90 dní.

Autoři zákona, který maďarský parlament schválil letos v květnu, tvrdí, že "biologické pohlaví" člověka určují od narození chromozomy a nemůže být tudíž změněno. Proto je podle nich nezbytné aplikovat stejná pravidla v úředních dokladech. Kritici upozorňují, že zákon bude v důsledku znamenat větší diskriminaci transgenderových osob.

Zdroj: ČTK
Další zprávy