Brno - První provozovatel lékáren si stěžuje u Evropské komise na postup krajů vedených politiky ČSSD, které za pacienty hradí regulační poplatky v krajských nemocnicích a lékárnách.

Podnět k prošetření kvůli možné diskriminaci podala k Evropské komisi společnost Česká lékárna, provozovatel více než stovky lékáren Dr. Max.

Firma chce, aby se Evropská komise vyjádřila, zda je postup krajů v souladu s evropským právem. Podobný podnět už přitom v Bruselu leží. V únoru ho podala Česká lékárenská komora.

Patnáct milionů škody

Lékárny Dr. Max předběžně vyčíslily, že aby se ubránily konkurenci krajských lékáren, musely dát klientům z vlastní kapsy 15 milionů korun. O ztráty chtějí žalovat kraje.

A žalovat kraje budou i další lékárny - nejpozději do poloviny března. Deníku Aktuálně.cz to řekl předseda představenstva Grémia majitelů lékáren Marek Hampel.

"Součástí všech žalob bude i vyčíslení škod konkrétních lékáren," vysvětlil. "Všem kolegům říkám, ať se připraví na dlouhodobou konkurenční válku. Pokud se politici nedohodnou, může trvat déle než rok."

Dr. Max se nejprve pokusil s kraji dohodnout, aby byl také zařazen do systému, kdy kraj lidem vrací poplatky formou daru po podepsání darovací smlouvy. Neuspěl. Odůvodnění politiků byla různá.

"Hejtman Jiří Běhounek z Kraje Vysočina odůvodnil zamítnutí tím, že připravovaný program zvýhodnění je zaměřen výhradně na plátce, nikoliv na příjemce regulačních poplatků, přestože jsme žádali právě o rozšíření zvýhodnění pro pacienty, tedy pro plátce," uvedl generální ředitel České lékárny Pavel Vajskebr.

Středočeský hejtman David Rath zase argumentoval tím, že volební slib se týkal jen zařízení kraje.

Řetězec Dr. Max se zatím brání tak, že poplatky lidem kompenzuje formou třicetikorunového bonusu vázaného na klientskou kartu. Podobně postupují i další lékárny. Některé si nechávají podepisovat darovací smlouvy a hodlají je hromadně doručovat na kraje a žádat hejtmany o proplacení.

Dr. Max se sám již dříve stal terčem kritiky za způsob, jak se prosazoval vůči konkurenci. Za každý nákup na recept totiž lidem dával bonus ve výši pět i deset korun. Česká lékárnická komora to označila za neetické a hrozila sankcemi. Antimonopolnímu úřadu se ale postup České lékárnické komory nelíbil, naopak ho označil za omezování konkurence.