Praha - "Chci být k pacientům upřímný," říká onkolog a odborník na paliativní péči Anthony Back z amerického Seattlu, který pečuje o nevyléčitelně nemocné.
Do Prahy přijel přednášet českým zdravotníkům na konferenci, která se zaměřila na paliativní péči v nemocnicích. Ta je v Česku zatím v plenkách, a to i přesto, že ve špitálech ročně z celkového počtu 105 tisíc zemře celá polovina lidí. Dalších deset procent skoná v léčebnách dlouhodobě nemocných. Ve specializovaných hospicech zemřou jen tři procenta lidí.
Profesor Back upozorňuje, že řada lékařů neumí pacientům sdělit, že už je nelze vyléčit. Často s nimi mluví příliš složitě nebo nejsou dost empatičtí. Správná komunikace se ale podle Backa dá naučit. "Pokud by šlo například o pacienta s rakovinou, řekl bych mu: Zkusili jsme všechny typy léčby, které tu jsou. Nemám pro vás další způsob, o kterém bych si myslel, že vám prodlouží život. Proto si myslím, že bychom měli přesunout pozornost k tomu, jak vám pomoci žít co nejlépe v čase, který vám zbývá," popsal Back.
S pacienty pak mluví o tom, jak by si zbývající čas představovali a co je pro ně nejdůležitější, a snaží se jim s tím pomoci. Lidé si často přejí strávit poslední chvíle s rodinou, cestovat nebo třeba rybařit. Jedním z cílů paliativní medicíny je také tlumit u pacientů bolest, dušnost a další obtíže.
Back vzpomíná, že když se paliativní medicíně začal zhruba před 15 lety věnovat, průzkum mezi americkými onkology ukázal, že jen čtyři procenta z nich prošla školením, jak komunikovat s nevyléčitelně nemocnými pacienty. "Dnes už je to lepší, ale pořád je to málo. Když mluvím s nelékaři, tak jsou šokovaní, že doktoři v tomto nejsou školení. Z pohledu běžného člověka je tohle jedna z hlavních věcí, které by lékař měl dělat," říká profesor.
V Americe vede workshopy, kde zdravotníky učí, jak s umírajícími komunikovat. Nejprve je krok za krokem provede tím, jak by rozhovory s pacienty měly probíhat, a pak je nechá trénovat s herci.
Pacientům říkali něco jiného než na poradách
Profesor Back se péči o umírající začal věnovat proto, že se mu nelíbilo, jak s pacienty komunikovali někteří jeho kolegové. "Říkal jsem si, že to přece musíme zvládnout lépe. Sledoval jsem lékaře, jak mluví s pacienty, a měl jsem pocit, že jim neříkají pravdu. Něco řekli jim a něco jiného pak ostatním lékařům na poradách. Viděl jsem, jak hrozně se těm pacientům daří, protože doopravdy nerozumí tomu, co se s nimi děje," popisuje a vyzývá pacienty, aby sami po lékařích požadovali srozumitelně podané informace.
Podle Backa samozřejmě chvíli trvá, než pacient přijme, že už ho nelze vyléčit. "Potkávám mnoho pacientů, kteří jsou na počátku v šoku, ale postupně to začnou chápat. Je to proces. Počet pacientů, kteří by fakta pořád dokola odmítali přijmout, je velmi malý," uvedl.
Pro české kolegy má Back dvě doporučení. "Myslím, že vytvořit skupinu českých specialistů na paliativní péči by bylo velmi cenné. Projekt s osmnácti nemocnicemi je velmi důležitý první krok," říká a dodává, že podstatná je také podpora ze strany ministerstva zdravotnictví.
Nemocnice dostanou desítky milionů
Konferenci uspořádal Nadační fond Avast, který loni finančně podpořil osmnáct českých nemocnic v tom, aby paliativní péči začaly rozvíjet. Fond už dříve v programu Spolu až do konce podpořil také hospice a letos rozdělí desítky milionů mezi jednotlivce z řad odborníků a jejich projekty.
Za ministerstvo na konferenci promluvil náměstek pro zdravotní péči Roman Prymula. Nastínil, že by paliativní medicína mohla být součástí péče ve všech českých nemocnicích po roce 2020. Na letošek ministerstvo vypsalo pilotní projekt, v němž se mezi špitály rozdělí desítky milionů korun.
"Po tomto období bychom se mohli dostat do plošného modelu. Bude to dlouhá diskuse s nemocnicemi, odbornou společností i pojišťovnami, jak ten systém nastavit," uvedl Prymula s tím, že pilot má pomoci při definování toho, jak má paliativní péče vypadat a v jaké podobě bude proplácena ze zdravotního pojištění.
Nemocnice by si mohly rozdělit asi 65 milionů korun. Dalších osm milionů je vyčleněno pro soukromé subjekty, upřesnil Prymula.
Péče o nevyléčitelně nemocné v domácím prostředí by se do úhradové vyhlášky mohla dostat už od příštího roku. Proplácely by ji tak zdravotní pojišťovny, které by zařízením posílaly paušální platbu za ošetřovací den.
