Jak totiž potvrzuje fyziolog a dřívější tajemník Ústřední komise pro ochranu zvířat Zdeněk Burda, demonstrující porušili ustanovení veterinárního zákona, který zakazuje použití zvířat při nátlakových akcích. Součástí průvodu protestujících byl totiž živý osel.
Veterinární zákon kvalifikuje takový krok jako přestupek, pakliže akci pořádá fyzická osoba, přičemž sankcí je pokuta do 20 tisíc korun.
Pokuta až půl milionu
"V případě, že je organizátorem právnická osoba, například zájmová profesní organizace, hrozí jí podle zákona pokuta od 100 tisíc do půl milionu korun a nebo zákaz činnosti na dobu pěti let," konstatoval Burda.
Použití zvířete při demonstraci je přitom podle jeho slov dokladem stavu, kdy "čím více se lidé vzdalují přírodě, tím větší přestávají mít ponětí o tom, co je, či není pro zvířata vhodné, a často i v dobré víře pak udělají něco, co je zakázáno".
"My jsme si oslíka na demonstraci vybírali tak, aby byl zvyklý na lidi a nestresoval se v davu. A tento často natáčí. Navíc tam byl i s chovatelem," uvedla pro deník Aktuálně.cz Jana Popovičová z Asociace českých a moravských nemocnic s tím, že nějakou rozsáhlou dokumentaci neřešili, protože spoléhali na zkušenosti majitele osla.
Případ osla na demonstraci lékařů není ojedinělý. Hospodářská zvířata v minulosti použili k prosazení svých požadavků v Česku třeba zemědělci. Podle zákona by pak ale také byla v krajním případě nucena přerušit svou činnost například Agrární komora.
Podle mluvčího Státní veterinární správy Josefa Dubna není přitom hlavním důvodem zákona potrestání lidí, ale ochrana "pohody" zvířat.
"Použití zvířat při politických a nátlakových akcích je zakázáno hlavně proto, že lze při nich předpokládat konflikty, zásah policie a další situace, které zvířata stresují," vysvětluje Duben.
Naproti tomu pokud jde například o akce spojené s místními tradicemi, jako jsou třeba jízdy králů, je podle něj použití zvířat pochopitelné a legální. Nicméně podle zákona podléhají všechna vystoupení se zvířaty nebo jejich předvádění souhlasu místně příslušné krajské veterinární správy.
Přísnější nežli EU
Aby to ale nebylo tak jednoduché, oproti veterinárnímu zákonu je v zákoně na ochranu zvířat proti týrání stanoveno, že povolení veterinářů by se mělo týkat i zmíněných jízd králů. Podle Burdy je totiž třeba mít k jakýmkoli veřejným vystoupením se zvířaty schválené řády, aby byla vystoupení v souladu se zákonem.
To je přitom jedna z mnoha tuzemských legislativních specialit. "Ve většině zemí EU se to řeší tak, že zákon vymezuje, co je považováno za týrání zvířat, a povolení konkrétní akce pak již záleží na místním veterináři. Žádné řády potřeba nejsou," konstatuje Burda.
Ačkoli tedy tuzemská legislativa nařizuje používání řádů vždy, v praxi se dodržování tohoto bodu zákona týká především výstav zvířat. Četnost akcí za přítomnosti zvířat je totiž tak velká, že by se řády zřejmě ani nestačily vytvářet a schvalovat.
Pokud by se ale měl zákon striktně dodržovat, je jakákoli účast politika či státního úředníka na společenských akcích, jejichž organizátoři nemají na přítomnost zvířat schválený příslušný "řád", účastí na nepovolené akci.
Autor je spolupracovníkem redakce
