Názor Jihočeského kraje vychází z toho, že podle návrhu nového rozdělení do zón bude asi polovina území parku spadat do dvou částí s nejpřísnějším režimem. Dokument počítá s tím, že v takzvané přírodní zóně se nebude zasahovat vůbec a v zóně přírodě blízké se bude kácet jen výjimečně.
"To riziko napadení kůrovcem se netýká 50 procent území, jak tvrdí paní hejtmanka (Ivana) Stráská. Je to výrazně méně," řekl Pavel Kindlmann z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Připomněl, že na území přírodní zóny už kůrovec působil a nyní tam většinou zůstávají po zmlazení mladé smrky. "A ty napadat nebude, protože do nich se prostě nevejde," uvedl Kindlmann. Podle vědců tak v přírodní zóně zůstává jen pár procent území, kde by ještě lýkožrout mohl udeřit.
Dále by se mohl kůrovec šířit na části zóny přírodě blízké. "Ale tam se už smí zasahovat a navíc značnou část této zóny tvoří také paseky, smíšené nebo listnaté lesy a bezlesí, což je území, kde kůrovec nepůsobí," uvedl.
Podle Jihočeského kraje však bezzásahové území vzniklo na Šumavě v krátké době na velmi rozsáhlé ploše. A takové podmínky prý vyhovují šíření kůrovce. "Chceme všechno rychle a hned," uvedla hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD).
Šumava nebude kůrovcem vyhledávaná
Dodala, že bezzásahové území se mělo rozšiřovat postupně v horizontu několika desítek let. "Pokud nebudeme s kůrovcem aktivně bojovat, dojde jednoduše k plošnému úhynu smrku," uvedl lesní správce Jan Štrobl.
Vědci však na základě svých dlouholetých dat tvrdí, že bezzásahová Šumava nebude pro kůrovce v nejbližší budoucnosti vyhledávanou oblastí. Důvodem je fakt, že nyní jsou v těchto místech většinou stromy staré přibližně deset let.
"Pro kůrovce je strom atraktivní přibližně ve stáří od 60 let a vysoce atraktivní od 100 let," řekla přírodovědkyně z Ústavu výzkumu globální změny akademie věd Zdenka Křenová.
