MFDF Ji.hlava - Důsledným používáním tečky ve slově Ji.hlava upozorňují organizátoři mezinárodního festivalu dokumentárních filmů na skutečnost, že jejich přehlídka nutí návštěvníky přemýšlet. Od čtvrtka do příštího úterý se na Vysočině koná už posedmnácté.
Letošní ročník festivalu, který se vždy věnuje i věcem veřejným, tentokrát koliduje s termínem předčasných voleb. Proto pořadatelé myslí i na uvědomělé milovníky filmu - při prokázání se voličským průkazem získají přímo na místě patnáctiprocentní slevu na vstupné.
K rozhodování u uren může navíc kinofily před otevřením hlasovacích místností inspirovat speciální blok volebních šotů zachycujících proměnu tohoto žánru v průběhu dvacátého století.
Filmový pirát a první ruský DJ
Jihlavský festival přivítá i letos řadu význačných osobností nejen z filmové branže. Program zahrnuje šest masterclassů, při nichž se s diváky podělí o své zkušenosti například animátorská legenda Jurij Norštejn.
Ruský filmař přijede do Jihlavy představit český překlad monumentální bichle Sníh na trávě, která hledá a nachází spojitosti mezi výtvarným uměním a animací. V širším diváckém povědomí zůstaly třeba snímky Ježek v mlze (1975) nebo Pohádka pohádek (1979), příběh z ruských ukolébavek o malém šedém vlkovi.
Z nabídky „lekcí filmu" lze doporučit také setkání s americkým experimentátorem a vyznavačem metody found footage Craigem Baldwinem. Své energické filmové koláže složené z fragmentů audiovizuálních děl jiných tvůrců začal vytvářet ještě před nástupem internetu, kdy byla poetika popkulturních citací v plenkách a mnohem citlivěji než dnes se řešila otázka autorství a duševního vlastnictví.
I proto je jeho nejslavnějším filmem snímek Sonic Outlaws z roku 1995 - popis kauzy skupiny hudebních pirátů Negativland, kteří byli v roce 1991 zažalováni kapelou U2 a Island Records za porušení práv, když z jedné jejich písničky vytvořili parodickou koláž. Baldwin je také jediným porotcem soutěžní sekce Opus Bonum, která prezentuje divákům filmově i obsahově inovativní díla z celého světa.
Hudbou se zabývá i další host z Ruska. Artemij Troickij je považován za prvního diskžokeje v dějinách sovětské a ruské populární hudby. Je autorem několika knih o nezávislé hudební scéně, nejzásadnější z nich je Back in the USSR, mapující alternativní rockovou scénu osmdesátých let.
Založil několik labelů a v devadesátých letech pracoval jako šéfredaktor prvního ruského vydání časopisu Playboy. Spolupracoval také s magazínem Rolling Stone.
Vězeň s výcvikem Al-Káidy
V Jihlavě plánuje debatu s diváky coby host Inspiračního fóra. Tento projekt se snaží objevovat nová témata a náměty tím, že zprostředkovává setkání režisérů s osobnostmi působícími mimo svět filmu.
Lektoři festivalových fór zasahují často do politiky a občanského aktivismu. V minulých letech se ho zúčastnili například mírový aktivista Tariq Ali, členové slavné ruské umělecké skupiny Vojna nebo dívky z kontroverzní feministické úderky Femen, jež loni na festivalu rozvířily kauzu kolem bývalé ukrajinské pornoherečky Anastázie Hagenové, která možná i díky mediální pozornosti získala nedávno v Česku azyl.
Letos ale do Jihlavy přijíždí člověk, který mírou kontroverznosti výše uvedené hosty ještě trumfuje. Moazzam Begg je totiž vězeň z Guantánama. Na této americké základně strávil téměř tři roky, poté byl kvůli nedostatku důkazů propuštěn a začal působit jako publicista a lidskoprávní aktivista.
Jeho minulost ovšem nese temné stopy: měl prokazatelné styky s extremisty a účastnil se se zbraní v ruce výcvikových kempů Al-Káidy v Afghánistánu. Zmínka v jeho festivalovém profilu „již od mládí se aktivně angažuje v islámské politice" se v této souvislosti zdá být značným eufemismem.
Beggovo současné veřejné angažmá proto logicky nevoní každému. Když se s bývalým vězněm spojila v jisté záležitosti Amnesty International, napsal Salman Rushdie, že organizace i Begg „zaslouží naše opovržení".
Česká dokumentární elita je radost
Oblíbené a často bouřlivé debaty po projekcích za účasti tvůrců se budou konat u většiny filmů i tentokrát, takřka bez výjimky to platí u těch tuzemských.
Do Jihlavy se s novými filmy sjede česká dokumentaristická elita. Režisérské verze dvou počinů z televizního cyklu Český žurnál - Život a smrt v Tanvaldu a Dobrý řidič Smetana - představí Vít Klusák s Filipem Remundou. Radim Špaček se ve filmu Incoming vydal na základnu českých vojáků do Afghánistánu, Jan Gogola portrétoval ve snímku Kateřina Šedá: Jak se dělá mýtus známou českou výtvarnici.
V sekci Česká radost je výrazně zastoupena i nastupující dokumentaristická generace. Petr Hátle zachycuje ve filmu Velká noc atmosféru pražského nočního života.
Bohdan Bláhovec prezentuje ve snímku Show! bizarní příběh dívčí kapely toužící prorazit v showbyznysu. Ivo Bystřičan nabízí v soutěži dokonce dva filmy. Ve snímku Mých posledních 150 000 cigaret konfrontuje coby čerstvý nekuřák přestavitele tabákové lobby a ve filmu Dál nic, který festival ve čtvrtek oficiálně zahájí, sleduje z pozice nezúčastněného pozorovatele zjitřené vášně kolem nedostavěné dálnice.
Posledně jmenovaný snímek jihlavský festival ve čtvrtek večer zahájí. O čtyři dny později - v pondělí 28. října - pak na závěr festival uvede v premiéře snímek Návrat Agnieszky H., který vznikl v polsko-české koprodukci a jehož autory jsou Krystyna Krauze a Jacek Petrycki. Kterou filmovou režisérku skrývá písmenko H., si lze velmi lehce domyslet...
