reklama
 
 

Konec restitucí. Místo pozemků dostanou lidé jen drobné

12. 2. 2015 15:15
Ministerstvo zemědělství bude místo pozemků vydávat jen finanční náhradu spočítanou v 90. letech. Státu kvůli tomu hrozí žaloby.

Praha - Desítky tisíc lidí, kterým komunisté za minulého režimu znárodnili pozemky, se náhradních nemovitostí od státu nedočkají. Místo polí nebo stavebních parcel dostanou jen mizivou finanční náhradu. Státu kvůli tomu hrozí soudní spory.

“Pokud letos projde podle plánu chystaný zákon o Státním pozemkovém úřadu, tak počítáme s tím, že bychom restituce od 1. ledna 2016 zastavili,” uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Státu totiž došly pozemky, které by restituentům mohl nabízet jako náhradu za ty znárodněné. Ministerstvo eviduje 56 tisíc nevypořádaných nároků, celkem za ně vyplatí přes půl miliardy korun.

Podle advokáta Jana Pavloka, který se restitucemi zabývá 20 let, jde o špatné řešení. "Je vůči restituentům nespravedlivé. Navíc ta částka půl miliardy je velmi malá," myslí si Pavlok, který čeká, že někteří restituenti stát zažalují pro náhradu škody.

To potvrzuje i Dagmar Hlasová ze Sdružení pozemkových restituentů. “Pokud by k tomu došlo, určitě budeme chtít finanční vyrovnání v dnešních cenách pozemků,” uvedla Hlasová. Ministerstvo nyní hrozbu právních sporů analyzuje. “Šance na úspěch těchto žalob spíše nepředpokládáme,” dodal Jurečka.

Peníze, které lidé za znárodněné pozemky dostanou, odpovídají jejich nárokům ve výši spočítané na začátku 90. let. Tehdy stát restituentům, jejichž původní pozemky byly mezitím zastavěny, a nebylo je tedy možné vydat, přiznal výši nároku podle typu a lukrativnosti parcely. S těmito nároky se pak restituenti v průběhu let přihlašovali do soutěží o volné státní parcely a přebíjeli se s nimi: kdo držel větší nárok, měl větší šanci získat dobrý pozemek.

Milion restitučních korun tak bylo možné fakticky proměnit v pozemek v tržní ceně několik desítek milionů třeba v zastavitelné části Prahy nebo na horách. “Za restituční koruny se dalo pořídit mnohonásobně víc. Vím o případech, kdy se za 250 restitučních korun pořídil metr stavební parcely v Praze, který se dá prodat za několik tisíc,” uvedla Hlasová.

Milionové nároky

Mezi nevypořádanými restituenty je přitom více než čtyřicet případů s nárokem přes milion restitučních korun - v průměru jde o 3,1 milionu. Další padesátka lidí má nárok od půl milionu do milionu a téměř 600 lidí od 100 tisíc do půl milionu.

Restituent, který v průběhu let na výhodnou parcelu nekápl, teď dostane jen tabulkové peníze, za které si lukrativní pozemek rozhodně nepořídí. Nemusí jít přitom jenom o restituenty, kteří své pohledávky včas neřešili. Někteří se se státem roky dohadují, jestli vůbec mají na náhradní půdu nárok nebo zda je jejich pohledávka správně oceněná.

Historie restitucí

Již v 90. letech bylo jasné, že stát nebude moci vydat 130 tisíc hektarů znárodněných pozemků. Místo nich měli lidé dostat náhradní pozemky v celkové výši nároků 8,1 miliardy restitučních korun. V tuto chvíli zbývá vypořádat 553 milionů korun nároků.

Restituenti si často stěžují, že Státní pozemkový úřad dělá spíš vše pro to, aby je odradil. "Lidé musejí tvrdě bojovat, aby uhájili, na co mají právo. Často jde o starší lidi, kteří ani nevědí, jak mají postupovat a na co mají nárok,“ dodala Hlasová s tím, že se na sdružení mohou lidé obracet s žádostí o pomoc.

Přes 15 tisíc restituentů se navíc bude muset o svoje peníze přihlásit samo. Drží totiž jen velmi malé nároky do 100 restitučních korun a jejich obeslání by vyšlo dráž, než kolik jim má být vyplaceno.

Že je návrh vůči zbylým restituentům nespravedlivý, uznává i ministr. “Ano, někteří restituenti budou biti. Zvlášť ve srovnání s některými zkušenými, kteří v tom umí chodit a získali hodnotné pozemky. Z tohoto úhlu pohledu je to problematické, ale já musím hájit zájem státu,” vysvětluje Jurečka.

Šéfka Státního pozemkového úřadu Svatava Maradová navíc upozorňuje, že finanční náhrada není žádná novinka. “Je třeba zmínit, že zákon o půdě od svého počátku předpokládal i možnost finančního plnění za nevydané pozemky a tímto způsobem byla vypořádána téměř jedna čtvrtina těchto nároků,” uvedla Maradová.

Skandální převody pozemků

Pokud Jurečkův zákon projde, bude to definitivní tečka za dvaadvaceti lety civilních restitucí. Ty od roku 2005 provázely vážné skandály, kdy se politici i úředníci dostali do podezření, že přihrávají tyhle lukrativní pozemky předem vyvoleným spekulantům.

Hospodářské noviny naposledy psaly o případu, kdy rodina kolem restituentky Emílie Bednářové dostala od státu pozemky v Praze za několik miliard, přestože zhruba na třetinu z nich nikdy neměla nárok. Detektivové teď zjišťují, jestli šlo o úmysl, nebo chybu úředníků. Každopádně některé z nejlepších parcel jsou už dnes přepsané na offshoreové firmy.

Kvůli nedostatku půdy chce Jurečka nejen stopnout restituce, ale hodlá zastavit i jakýkoli prodej státních pozemků. Stát nyní vlastní jen necelých 170 tisíc hektarů půdy. Státní úřady a ministerstva přitom požadují pro své projekty tolik pozemků, že je stát 205 tisíc hektarů v minusu.

autoři: Lucie Stuchlíková, Vojtěch Blažek | 12. 2. 2015 15:15

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama