Hradec Králové - Jedna věta, která zazněla na nedělním sjezdu sociální demokracie, vystihla svízelnou situaci, v níž se strana nachází: "Jsme v situaci, kdy nemáme lídra, vůdce, nemáme vizi, nemáme program, nemáme ideologii a nemáme dostatek peněz," posteskl si jeden z delegátů. Při vzrušených diskusích v Hradci Králové zazněly také hlasy, že ČSSD je nejblíž svému zániku, dokonce se objevil i kuriózní návrh na rozpuštění strany.
Během sjezdu, na němž se ČSSD pokusila dostat z nejhoršího, bylo zřetelné, jak až bolestně straně chybí silná osobnost s širokou podporou. Na jejích sjezdech se stalo už tradicí, že větší potlesk než domácí představitelé sklízí slovenský sociálnědemokratický premiér Robert Fico. O tom, že ČSSD by místo rozmíšek měla prosazovat konkrétní programové cíle, pak mnohem srozumitelněji než straničtí kandidáti do vedení mluvil šéf odborů Josef Středula.
Na nejhorší scénáře nicméně nedošlo. Delegáti sice jednání přerušili až do 7. dubna, dokázali však udělat první krok, aby se vypořádali s následky debaklu utrpěného v podzimních parlamentních volbách, a zvolili nové vedení.
Z druhého kola hlasování o předsedovi vyšel jako vítěz favorizovaný Jan Hamáček, jenž těžil z pozice kompromisního kandidáta. Novým prvním místopředsedou se stal bývalý jihočeský hejtman Jiří Zimola, který v prvním kole dostal dokonce nejvíce hlasů. Neuspěl třetí z vážných kandidátů, exministr vnitra Milan Chovanec, který po vypadnutí v prvním kole oznámil, že zůstane jen řadovým poslancem.
Charisma chybí
Hamáček se sice snaží v poslední době vystupovat razantněji, zjevně to ale není charismatický lídr, po kterém někteří straníci volali. V Zimolovi má navíc silného sekundanta, který reprezentuje skupinu, jež sází na úzkou spolupráci s prezidentem Milošem Zemanem.
Problémový vztah ČSSD se staronovou hlavou státu a zároveň bývalým předsedou strany bude pro Hamáčka jednou z hlavních překážek. Zeman se po svém neúspěšném prvním pokusu o zvolení hlavou státu v parlamentu v roce 2003 se sociální demokracií rozešel a od té doby útočil na všechny své nástupce v čele ČSSD. Ve straně mu přesto zůstalo mnoho příznivců, což Zeman, zvlášť po zvolení prezidentem, využíval k ovlivňování dění ve straně.
Zcela nepokrytě se o to pokusil i ve svém nedělním projevu před delegáty sjezdu, které nabádal, že z těžké volební ztráty je může dostat pouze pokorná spolupráce s Babišem. Podle Zemana by ČSSD ani neměla žádat ministerská křesla.
Tento návrh patrně rozčaroval i mnohé Zemanovy fanoušky. A ty, které si prezident znepřátelil po loňských osobních půtkách s tehdejším premiérem a šéfem ČSSD Bohuslavem Sobotkou (ten na sjezd vůbec nedorazil), mohl utvrdit v závěru, že straně ve skutečnosti nic dobrého nepřeje. Zeman však stále zůstává uvnitř ČSSD přítomen, nyní i jako neformální patron Zimoly, který před sjezdem založil prozemanovskou platformu.
Je Babiš opravdu "zásadní problém"?
Duo Hamáček-Zimola čekají v následujících týdnech obtížná jednání s šéfem hnutí ANO o spolupráci ve vládě. Jedním zádrhelem bude bezpochyby Babišovo obvinění v kauze Čapí hnízdo, které většina parlamentních stran označuje za překážku pro vstup do jeho vlády. V sjezdovém usnesení, které prosadil Hamáček, ČSSD označila trestní stíhání člena vlády za "zásadní problém". Nový předseda sociálních demokratů však už před sjezdem připustil, že to není problém nepřekonatelný.
Tvrdším oříškem může být prosazení konkrétních požadavků, které bude vedení sociální demokracie obhajovat před členskou základnou. Zmiňované schválené usnesení totiž obsahuje také požadavek, aby o případném vstupu ČSSD do vlády rozhodli členové strany v závazném referendu. Vzhledem k tomu, že sám Hamáček na sjezdu prohlásil, že Babišovo ANO "vytunelovalo" sociální demokracii její program, straně nezbývá než v jednáních prosadit radikálnější levicové požadavky.
ČSSD přitom nemůže počítat s Babišovou vstřícností. Předseda ANO po večerním setkání se Zemanem prohlásil, že se nehodlá vzdát premiérské funkce a stále dává přednost menšinové vládě. A jak na sjezdu nepřímo připomenul prezident, Babiš se stále může dohodnout na podpoře vlády s komunisty a SPD Tomia Okamury.
