Praha - Český olympijský výbor by si pro své sportovce přál novou podobu státní hymny. Ta současná se jim jeví jako příliš krátká a málo bojovná. U někdejších sportovců, kteří teď sedí v poslaneckých lavicích, ale olympionici narazili.
"Po tom, čím si prošel český sport v posledních letech, tady máme mnohem důležitější starosti. Například transparentní financování nebo nastavení dotačních programů," řekl Aktuálně.cz vládní zmocněnec pro oblast sportu a poslanec za ANO Milan Hnilička.
"Měl jsem tu čest si hymnu několikrát na ceremoniálu zazpívat a nenapadlo mě na ní něco měnit, byl jsem na ní hrdý," dodává někdejší hokejista, držitel zlata z Nagana.
Kolik to stálo, ptá se Janda
Ještě ostřeji se do předsedy ČOV Jiřího Kejvala opřel bývalý skokan na lyžích a dnes poslanec v dresu ODS Jakub Janda.
"Vaší aktivitou jste velmi poškodil dobré jméno nejen Českého olympijského výboru, ale také českého sportu. Raději nechci domýšlet, jaké finance byly v této souvislosti na zcela zbytečnou aktivitu využity. Přímo pobuřujícím by byl fakt, že by tyto finance mohly jinak posloužit rozvoji sportu a sportovního prostředí, zejména mládežnického," napsal Janda v otevřeném dopise Kejvalovi.
Podle něj aktivity jako otevírání diskuse o státních symbolech mezi poslání olympijského výboru vůbec nepatří. Právě snahou otevřít celospolečenskou diskusi obhajuje Kejval nejnovější projekt olympijského výboru. "Při sportu se přece hraje hymna jednoznačně nejčastěji," nechal se slyšet Kejval.
1/2 Myslím, že se u nás najde málokdo, kdo by neměl rád naší hymnu. Poprvé zazněla v podání slepého houslisty Mareše v Tylově Fidlovačce v roce 1834. Prosím, nevylepšujme ji. Je to jímavá a prostá píseň. V tom je její síla.
— Martin Stropnický (@stropnickym) March 29, 2018
Dalšímu členovi sněmovního podvýboru pro sport poslanci Jaroslavu Bžochovi (ANO) vadí právě fakt, že si sportovci hymnu uzurpují pro sebe.
"Státní hymna tu opravdu není pouze pro sportovce. Má mnohem větší hodnotu. Měnit ji je dle mého názoru nesmyl. Navíc po poslechnuti dvou verzi musím také konstatovat, že v tom neshledávám nic moderního, a mně osobně se ani jedna nelíbí," uvedl bývalý reprezentant českého národního týmu v rugby league Bžoch.
Ústava se měnit nemusí, zákon ano
Právě mezi poslanci by Kejval musel najít podporu, pokud by skutečně chtěl změnu hymny dotáhnout do konce. "Musel by se změnit zákon o státních symbolech, který podobu hymny obsahuje. To je zákon běžného charakteru, nikoli ústavní zákon," vysvětluje předseda ústavněprávního výboru Marek Benda (ODS).
Ústava samotná hymnu také zmiňuje jako jeden ze státních symbolů, ale detaily už nechává na zákonu.
"Podobu státní hymny tedy lze změnit prostým zákonem a není třeba měnit ústavu. Samozřejmě by ale ke změnám státních symbolů mělo být přistupováno s maximální obezřetností," upozorňuje ústavní právník Jan Wintr z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Moravo, Moravo!
Proti nové hymně se postavil z pozice hudebníka i otce dvojnásobné olympijské vítězky i Janek Ledecký. Podle něj úspěšní sportovci, kteří opravdu mají šanci hymnu na stupních vítězích slyšet, o novou verzi nestojí.
"Nová verze naší státní hymny je opentlena přívlastky "pompéznější, sebevědomější, vlastenečtější". Jak se do aranže a orchestrace zadává sebevědomí a vlastenectví, je mi opravdu záhadou. Nicméně výsledek je opravdu ostudný. Ta nová verze působí jako kdyby to hrál orchestr a sbor, kteří o sobě vzájemně nemají ani tušení a do toho si občas hystericky přisadí nějaký sólista," napsal v tiskovém prohlášení Ledecký.
Poslanec Marek Benda si hudební stránku národní hymny netroufá hodnotit, debatu o druhé sloce ale chápe. "Zaznamenal jsem diskusi o přidání druhé sloky písně a tam uznávám, že česká hymna bez druhé části je poněkud nostalgická," říká Benda.
Druhá sloka by se u hymny líbila spolku Moravské srdce a dosud neregistrovanému Moravskému zemskému hnutí. Neměla by to ale podle jejich představ být původní druhá sloka skladby Kde domov můj, ale slavností píseň Moravo, Moravo.
Předseda spolku Pavel Dohnal ČTK řekl, že Česká republika není tvořena jen zemí českou, ale i dalšími historickými zeměmi, což je třeba v letošním výročním roce připomínat.
