Dománovice - Zabránit tomu, aby kriticky ohrožený druh nerozšířil už tak dost dlouhý seznam vyhynulých živočichů a rostlin, není levná záležitost.
V případě kriticky ohroženého motýla hnědáska osikového jde o částku, která se už přibližuje milionu korun.
Stát platí stovky tisíc korun proto, že lidé chtěli vydělat na prodeji dřeva a zásadně přeměnili hospodaření v mnoha lesích.
Kdysi přitom hnědásek osikový býval poměrně rozšířeným motýlem. Jenže ke svému životu potřebuje nízké, prosvětlené porosty. To mu dříve dokázali lidé poskytnout. Když chodili na dřevo na otop nebo tam pásli dobytek, udržovali les tak, jak to hnědáskovi vyhovovalo.
Jenže pak nastala změna. Dřevo už nebylo zapotřebí jako hlavní zdroj paliva. Lesy se začali intenzivně využívat jako zdroj dřeva pro stavební účely.
"Začalo to s průmyslovou revolucí," řekl Aktuálně.cz Lukáš Čížek z Entomologického ústavu Akademie věd. Zatímco před tím stačily lidem k topení nízké stromky, najednou byly potřeba dlouhé stromy. Lesy zarůstaly a byl v nich stín. Nic, co by hnědáskovi svědčilo.
Poslední místo na život
Míst, kde mohl žít, postupně ubývalo. Až zůstalo to poslední - polabské lesy u Dománovic nedaleko Kolína. Státní záchranný program směřuje právě tam, do Dománovického a přilehlého Žíželického lesa.
Loni šlo z Programu obnovy přirozených funkcí krajiny na záchranu hnědáska osikového 300 tisíc korun, letos 450 tisíc, přičemž v jednání je dalších 240 tisíc. Přináší to výsledky.
"V průběhu posledního roku se podařilo několikanásobně zvýšit počet obsazených stromů housenkami tohoto kriticky ohroženého motýla," uvedla Karolína Šůlová, mluvčí státní Agentury ochrany přírody a krajiny, která záchranný program koordinuje.
Více světla pro hnědáska
Jeho cílem je prosvětlit porosty. Stromy se kácí výběrově a zároveň se vysazuje jasan. Housenky hnědáska se totiž v první fázi vývoje živí právě listy tohoto stromu.
Podívejte se, jak se zbavujeme krajiny:
"Potřebují navíc dostatek světla, nikoli souvislý les, ale na druhou stranu nesnáší ani extrémy velkých holin a pasek," konstatovala Šůlová. Dodala, že záchranný program nepomůže jen hnědáskovi, ale i dalším druhům rostlin a živočichů, kteří pro svůj život potřebují světlé nížinné lesy.
Za 60 let vyhynulo 19 druhů motýlů
Hnědásek osikový není jediným z kriticky ohrožených motýlů. Za posledních 60 let vyhynulo 19 druhů.
"S více než jedenácti procenty vyhynulých druhů se naše republika řadí na 4. místo v Evropě v relativním a dokonce na 1. místo v absolutním počtu ztrát," upozornila před časem zpráva ministerstva životního prostředí o stavu české přírody.
Které motýly už v přírodě neuvidíte:
Z české přírody zmizel před několika lety například žluťásek barvoměnný, který žil jen v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty na hranicích se Slovenskem.
Zbylých 142 je v různém stupni ohrožení celá polovina. Většina motýlů - stejně jako hnědásek osikový - totiž vyžaduje velmi speciální podmínky pro svůj život. Jinak budou k vidění už jen na obrázku.
