Praha- Fond ohrožených dětí (FOD) kritizuje návrh novely zákona, upravujícího ústavní a pěstounskou péči o děti v Česku. Důvodem je obava z likvidace Klokánků a podobných zařízení poskytujících rodinně zaměřenou péči.
Podle šéfky fondu Marie Vodičkové by se také zhoršila situace pěstounů - prarodičů. V důsledku by tak novela mohla mít opačný efekt a vést k posílení ústavní péče.
Záměrem novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí je přitom podle ministerstva odklon od kojeneckých ústavů i dětských domovů a zároveň s tím podpora péče v biologických, případně pěstounských rodinách.
Dopadem chystaných změn by mohlo být i zrušení systému Klokánků. Důvodů je několik - jedná se zejména o snížení financování, oddálení výplaty státního příspěvku až na tři nebo čtyři měsíce, nebo omezení počtu umístěných dětí, které vyžadují okamžitou pomoc, na dvacet čtyři. A to bez ohledu na to, v kolika budovách je zařízení umístěno.
Podle Miloslava Macely z ministerstva práce a sociálních věcí se v uplynulých letech zvýšila výše státního příspěvku asi na trojnásobek, proto by chystaný 11% pokles neměl mít na Klokánky takový dopad.
Marie Vodičková však argumentovala tím, že zároveň se zvýšením státního příspěvku se zvýšil počet míst.
Se zmenšeným objemem financí by podle jejích slov Fond vyšel pouze kdyby zvýšil počet dětí v jednom bytě. To by však rodinnou podobu Klokánků přiblížilo ústavní formě.
Nevyhovující péče za více peněz
Zdůraznila také velké rozdíly ve financování v porovnání ústavní péčí. Po snížení o zmíněných jedenáct procent bude státní příspěvek na jedno dítě činit za rok 184 680 korun, zatímco na jedno lůžko v Kojeneckém ústavu stát přispívá částkou 421 272, bez ohledu na jeho obsazenost.
Klokánek
V současnosti Fond ohrožených dětí provozuje 34 zařízení Klokánek o celkové kapacitě 500 míst a pět azylových domů pro rodiny s dětmi.
Osmnáct Klokánků je provozováno přímo v rodinách zaměstnanců FOD a odpovídá tak přechodné pěstounské péči.
V Česku funguje tento systém asi jedenáct let a prošlo jím kolem čtyř tisíc dětí.
Podle FOD by se Klokánky byly již nyní schopné postarat o všechny děti do šesti let, které jsou v současnosti v ústavní péči. Jedinou podmínkou je zvýšení příspěvku na 314 tisíc korun, což je ještě pořád o více jak sto tisíc korun méně než činí státní příspěvek kojeneckým ústavům.
Systém Klokánků funguje tak, že v samostatných bytech jsou umístěny maximálně čtyři děti různého věku (to umožňuje například udržet pohromadě sourozence), o něž se starají dvě tety, popřípadě manželské páry, které se pravidelně po týdnu střídají.
Život zde funguje jako v běžné rodině. Třetina dětí tyto Klokánky opustí do třech měsíců, druhá třetina do půl roku, zbývající děti však často zůstávají přes rok, například z důvodu odvykací léčby a pod.
Klokánky poskytují asi polovinu všech lůžek v České republice určených pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Ročně jimi projde asi tisíc dětí - přibližně stejný počet pak musí Klokánky z kapacitních důvodů odmítnout.
Prarodiče nebo pěstouni?
K dalším z diskutabilních bodů patří finanční podpora pěstounů - prarodičů.
Ti mají totiž ze zákona vyživovací povinnost a podle novely by byla odměna vyplácena pouze některým z nich a to na základě individuálního rozhodnutí příslušných rozhodnutí.
Podle Macely je toto řešení, kdy potřební dostanou více peněz lepší, než kdyby příspěvek dostali sice všichni, ale o to nižší.
Finální podoba zákona se bude dotvářet během jednání ve sněmovně - FOD už dokonce poslancům poslal email se svými výhradami a připomínkami.
