"Když chce někdo bojovat za svoji pravdu, tak pro ni musí žít. Když se zabije, jeho život ztratil smysl a zpravidla nevyvolá ty pozitivní efekty, které se očekávaly," řekl Zeman. Podle něj je ale Palachův čin výjimečný, protože demonstrace u dvacátého výročí jeho smrti vedly k pádu komunistického režimu v Československu.
Prezident také podotkl, že v době začínající normalizace Palachova smrt lidi z letargie nevytrhla, jak si sám Palach přál. "Přál bych si, aby Jan Palach žil. Myslím si, že mohl udělat, vzhledem k tomu, jaký byl, mnoho a mnoho užitečného," řekl.
V současnosti by podobný typ protestu, jaký zvolil Palach, Zeman nepovažoval za vhodný. "Za komunistů svobodné volby nebyly, teď jsou. Pokud se vám něco nelíbí, jděte k volbám," řekl. Nechtěl se ani vyjadřovat ke dvěma letošním případům pokusu o upálení, které se staly na pražském Václavském náměstí tento týden. Řekl, že nemá k věci dost informací.
Zeman se letos osobně nezúčastnil pietních akcí u příležitosti výročí Palachovy smrti, poslal věnce na Olšanské hřbitovy a k Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V rozhovoru to zdůvodnil tím, že se nechtěl setkat se svými odpůrci. "Můj postoj je výrazem pohrdání, dokonce hlubokého pohrdání (odpůrci)," řekl. Palachovi prý vyjádřil dostatečnou úctu zasláním věnců.
Prezident také oznámil, že nevyhoví žádostem o udělení státního vyznamenání Plockovi, stejně jako jim nevyhověl v minulosti. "Mohu pouze poznamenat, že v případě pana Plocka, na rozdíl od Jana Palacha, Jana Zajíce i dalších, lze s úspěchem pochybovat o jeho motivaci," řekl s poukazem na historické posudky, které si nechal zpracovat.
Zeman také řekl, že ani v budoucnu nehodlá vyznamenat přeživšího vězně z koncentračního tábora v Osvětimi Jiřího Bradyho, který minulý týden zemřel. Brady byl navržen na státní vyznamenání v letech 2014 a 2016, Zeman tehdy návrhu nevyhověl. Bývalý ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) a Bradyho synovec v roce 2016 řekl, že Zeman zrušil rozhodnutí o vyznamenání poté, co se on sešel s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou.
Zeman prohlásil, že Bradyho nevyznamenal proto, že by musel podobně vyznamenat všechny ostatní přeživší z Osvětimi, kterých jsou stovky. Připomněl, že v roce 2017 udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka Petru Beckovi, který přežil Osvětim, utekl a zapojil se do bojů druhé světové války v řadách Rudé armády. "To, že jdete bojovat za svoji vlast, za to dostáváte medaili za zásluhy. Utrpení není zásluha," řekl.
Zeman nevyloučil změny ve své ochrance, Mynář zůstane
Zeman dále řekl, že nevylučuje personální změny. V brzké době by mohl kvůli podezření ze šikanování vyměnit šéfa Útvaru pro ochranu prezidenta Zdeňka Šimana, který je ve funkci od června 2016. Sdělovací prostředky už dřív zveřejnily zprávy o šikaně v útvaru. Ten opustila řada pracovníků. Jeden z nich se kvůli jednání nadřízených obrátil se stížností na kancelář ombudsmanky.
"Tady nebude asi žádný soud - a tedy ani rozsudek. Já uznávám na základě celé řady věcných důkazů, že v mé ochrance možná opravdu došlo k šikanování, a já šikanování nemám rád ani ve škole, ani mezi dospělými lidmi," řekl prezident s tím, že záležitost už řeší. Změny chce provést do několika týdnů. "Když děláte jakoukoliv personální změnu, děláte ji teprve tehdy, když máte připraveného nástupce," dodal Zeman. Jméno nástupce neprozradil.
Zeman naopak nepočítá s výměnou na postu kancléře. Média dříve informovala o tom, že prezidentův kancléř Vratislav Mynář opakovaně kontaktoval soudce kvůli některým kauzám. Podezřeními kolem údajného ovlivňovaní soudců Hradem se budou zabývat členové sněmovního podvýboru pro justici. Někteří poslanci chtějí, aby o záležitosti jednala dolní komora i na své schůzi.
"K žádnému ovlivňování nedošlo. Pokud jednal kancléř se soudci, bylo to z mého pověření. Přiznávám se k plné odpovědnosti," uvedl Zeman. Dodal, že se se soudci na jejich žádost sám schází a mluví s nimi o kauzách, "kde justice selhává". Zmínil pomalé rozhodování soudů a jmenoval případy H-Systemu a bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha.
Podle Zemana se měl Mynář ústavního soudce Jana Filipa zeptat na to, proč nepadlo zatím rozhodnutí o prezidentské ústavní stížnosti na takzvaný lex Babiš, tedy na zákon o střetu zájmů. "Řekli jsme jasně, že jednal (kancléř) z mého pověření. Proč by se měla jeho pozice změnit?" řekl Zeman.
Uvedl, že šéfa Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu pak kritizoval za tři kauzy, a to za zrušení územního plánu Jihomoravského kraje, plzeňskou spalovnu a zdymadlo u Přelouče.
Pro zvrácení veta by se mělo najít aspoň 120 poslanců!
Prezident v rozhovoru také uvedl, že by sněmovna měla k přehlasování prezidentského veta potřebovat 120 místo nynějších 101 hlasů. Přímo volená hlava státu má podle něj jinou pozici, než když byla volena oběma komorami parlamentu. Proto by podle Zemana měl mít prezident silnější pravomoci.
Zeman ve svém prvním funkčním období v letech 2013 až 2018 vetoval sedm zákonů. Uspěl pouze jednou, v šesti případech poslanci jeho veto přehlasovali. Za první rok svého druhého funkčního období zatím žádné veto nepoužil.
Prezident neočekává, že by se pravomoci hlavy státu měnily ještě v době jeho působení na Hradě. Kvůli úpravě prezidentských pravomocí by bylo nutné změnit ústavu, což by vyžadovalo souhlas obou komor parlamentu.
Kamarád Palacha: Dělali z něj hrdinu, ale byl to normální rozumný chlap:
