Praha - Ministerstvo zdravotnictví začalo zveřejňovat speciální hlukové mapy a další dokumenty, které ukazují, kde jsou nejhlučnější místa v republice, a které občany nejvíc ničí decibely z dopravy či z provozu továren.
Každý se teď může podívat, v jak hlučném prostředí musí žít.
Nechtěné decibely přitom prokazatelně poškozují zdraví, například mohou urychlovat vznik civilizačních chorob, jako je cukrovka, poruchy imunitního systému či infarkt, anebo zhoršují průběh těchto nemocí.
První zveřejněné tabulky ukazují, že kromě největších aglomerací - Prahy či Brna - žije nejvíce lidí v příliš hlučném prostředí v Olomouci, Znojmě či Napajedlech.
Mapy jsou i na internetu
Do hlukových map je možné nahlédnout na ministerstvu zdravotnictví vždy v pondělí a ve středu mezi třetí a pátou odpoledne.
Hlukové mapy jsou rovněž na internetu, na stránkách ministerstva zdravotnictví - ZDE. Anebo na portálu veřejné správy - ZDE.
"Výsledky potvrzují už známé předpoklady, že nejvýznamnějším zdrojem hluku je právě silniční doprava. A to nejen doprava uvnitř městských center, ale rovněž doprava tranzitní, především kamionová," řekl Michal Bernard z Ekologického právního servisu, který se nadměrným hlukem dlouhodobě zabývá.
Brusel vyhlásil hluku boj
Nadměrnému hluku vyhlásila boj Evropská unie. Pro Česko to znamená, že musela v první fázi zpracovat hlukové mapy pro nejdůležitější silniční a železniční tahy, letiště Ruzyně a pro Prahu, Brno a Ostravu.
Ministerstvo zdravotnictví nestihlo termín stanovený Bruselem - vydalo v něm pouze hlukové mapy železnic. Měření ze zhruba 400 kilometrů tratí ukázala, že drtivou většinu Čechů rámus železnice neobtěžuje.
- Čtěte dále: Koho obtěžuje hluk z železnice
Mnohem horší je ovšem situace u silnic, v jejich nejbližším okolí hluk obtěžuje statisíce lidí. Hlukové mapy (a související dokumenty) největších českých měst a nejvytíženějších silnic ovšem ministerstvo zveřejňuje až nyní, více než půl roku po "bruselském" termínu.
Sedm nevládních organizací si kvůli tomu už vloni stěžovalo u Evropské komise. A za pravdu jim dal veřejný ochránce práv Otakar Motejl, který potvrdil, že ministerstvo zdravotnictví porušilo své zákonné povinnosti, když hlukové mapy nezveřejnilo do konce loňského června.
Následují plány na protihluková opatření
Brusel požaduje, aby na hlukové mapy navázaly plány na protihluková opatření. Ta musí být hotova už letos v červnu.
"Akční plány musí být pořizovány za účasti veřejnosti a musí obsahovat konkrétní opatření ke snižování hlukové zátěže," poznamenal Michal Bernard z Ekologického právního servisu. Dodal, že je to velká šance, jak zlepšit své životní podmínky.
Státní Ředitelství silnic a dálnic, které se stará o dálnice a silnice I. třídy, už dříve uvedlo, že nedokáže "protihlukový" zákon o ochraně veřejného zdraví naplnit, protože na příslušná opatření dostává málo peněz.
Ředitelství odhaduje, že na odstranění staré hlukové zátěže (z 95 procent výměna oken) bude podle platných hygienických limitů zapotřebí deset až patnáct miliard korun. Ze státního rozpočtu ovšem ředitelství dostává ročně jen desítky milionů.
Podle Karla Horníčka z Ředitelství silnic a dálnic by se na protihlukových opatřeních měli finančně podílet i sami občane. Uvedl, že tak to funguje i v zemích Evropské unie, například ve Francii existují speciální regionální fondy.
Pražané uspěli se žalobou u soudu
Lidem v Praze, kteří dlouhodobě musí žít v těsné blízkosti frekventované magistrály, ovšem už došla trpělivost a obrátili se k soudu, aby přinutili úřady jednat. A uspěli. Do jednoho roku musí pražský magistrát snížit hladinu hluku v ulici 5. května.
