Praha – Soudkyně z Prahy 1 Helena Králová vynesla minulý pátek historicky první trest v jedné z větví kauzy Nagyová.
Stále však není jasné, proč v případu údajného zneužití armádní rozvědky ke sledování manželky premiéra Králová nenařídila veřejné dokazování před soudem. A proč tedy Janu Nagyovou, dnes Nečasovou, potrestala roční podmínkou jen trestním příkazem – tedy od stolu bez nařízeného hlavního líčení. A proč další aktéři případu, důstojníci Vojenského zpravodajství, vyvázli bez trestu, když podle soudkyně nespáchali trestný čin.
Sama Králová své kroky dosud nevysvětlila a minimálně do konce července to ani neudělá. Od pondělka má dovolenou a do úřadu se má vrátit až na začátku srpna. Do té doby za ni nikdo jiný na Obvodním soudu pro Prahu 1 nechce mluvit.
Ještě v úterý ráno sice mluvčí soudu Alena Novotná přislíbila, že odpovědi na otázky deníku Aktuálně.cz od Králové sežene. Později své vyjádření upravila s tím, že odpoví někdo z vedení soudu.
„Otázky ohledně odůvodnění rozhodnutí soudu může zodpovědět jen soudce, který prostudoval příslušný spis,“ sdělila deníku Aktuálně.cz místopředsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Dana Šindelářová.
Verdikt na dvě A4
Soudkyně Helena Králová přitom neargumentovala nikterak obšírně ani v oficiálních rozhodnutích, která zaslala advokátům a žalobcům z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci.
Jak zjistil deník Aktuálně.cz, například důvody zastavení trestního stíhání zpravodajce Jana Pohůnka zabraly Králové necelé dvě strany formátu A4 včetně obsáhlého poučení o možnosti odvolání proti rozsudku. Jen o pár odstavců delší pak je verdikt nad bývalými řediteli rozvědky Milanem Kovandou a Ondrejem Páleníkem. Králová v jejich jednání nespatřila trestný čin a předala jejich kauzu k případnému potrestání ministerstvu obrany.
V případech Kovandy a Páleníka přitom soudkyně Králová - podle zdroje Aktuálně.cz obeznámeného s obsahem verdiktu - uvedla, že "soud k rozhodnutí vede absence subjektivní stránky trestného činu". Blíže však tuto větu v odůvodnění nevysvětluje.
I náměstek olomouckého vrchního státního zástupce Pavel Komár v pondělí připustil, že rozhodnutí „byla velmi krátká“. Víc se ale vyjadřovat nechtěl.
Verdikt Heleny Králové zrušil stíhání zpravodajce Jana Pohůnka, který podle Králové pouze plnil rozkazy svých nadřízených, když nechal sledovat manželku tehdejšího předsedy vlády Petra Nečase. Milan Kovanda a Ondrej Páleník, bývalí ředitelé armádní rozvědky, podle Králové sice porušili předpisy, ale přesto jejich potrestání postoupila na ministerstvo obrany. A Jana Nagyová, premiérova milenka, která si sledování své sokyně v lásce objednala, dostala roční podmínku se čtyřletou zkušební lhůtou a navrch zákaz pracovat ve veřejných funkcích.
Králová rozhodla neveřejně trestním příkazem, podle advokátů oslovených Aktuálně.cz však soudy k tomuto prostředku přistupují většinou v důkazně jednoznačných a nezávažných případech. „Jde většinou o bagatelnější trestné činy,“ vysvětlil právník Narcis Tomášek. „Příkaz se používá v případech, kdy soud nemá pochyby o vině,“ dodal advokát Jaroslav Ortman.
Státní zástupci proto v úterý podali odpor proti rozhodnutí soudu o podmínce Jany Nagyové a zastavení stíhání zpravodajce Pohůnka. Minimálně v případě Nagyové se tak bude veřejný soud konat.
Klíčovým bodem procesu přitom bude definice pojmů sledování a kontrasledování. Zpravodajci a s nimi i Nagyová totiž tvrdí, že špiony na Nečasovou nasadili proto, aby ji chránili před nebezpečím.
Tunel? Podle soudu nikoliv
Část kauzy Jany Nagyové není prvním známým případem, který soudkyně Helena Králová rozhodovala.
V minulosti dvakrát osvobodila Jana Komárka, bývalého ředitele Správy železniční dopravní cesty, který podle policie podepsal o půl miliardy předraženou smlouvu na odběr elektřiny. Odvolací soud Králové případ dvakrát vrátil a nařídil jí, aby Komárka potřetí odsoudila. Králová jej proto potrestala dvouletou podmínkou. Odvolací soud pak paradoxně sám letos v březnu bývalého šéfa správců kolejí osvobodil s tím, že Komárek sice chyboval, ale neúmyslně.
Loni na podzim pak Králová osvobodila někdejšího ředitele státního podniku Čepro Tomáše Kadlece a bývalého šéfa obchodu Alexandra Houšku, kteří podle žalobců stáli za nevýhodnými obchody s palivem a měli stát připravit o zhruba 260 milionů korun. Podle Králové nešlo o trestné činy a její názor letos na jaře potvrdil odvolací soud.
