Srdeční zástava postihne jen v Praze kolem 700 lidí ročně, v celém Česku zhruba sedm tisíc. Nejčastější příčinou je infarkt myokardu, který podle kardiologů často dostávají i mladí a zdraví lidé bez předchozích příznaků. To je i případ jednačtyřicetiletého Jaroslava Pěkného, který dostal infarkt před pěti lety po běžném tréninku boxu.
"Patnáct minut po skončení jsem zničehonic dostal infarkt. Z židličky jsem se svalil na záda. Můj trenér zavolal záchranku a zahájil masáž srdce. Hned mi poskytl první pomoc," popisuje Pěkný, který celý život sportuje a zdravě se stravuje. Podle lékařů u něj infarkt vznikl ve chvíli nejvyšší zátěže. Pracoval tehdy jako záchranář, po příhodě ale musel kvůli velké zátěži skončit. Nemůže profesionálně řídit a problém byl i ve střídání denních a nočních služeb.
Pěkný měl štěstí, že ještě před příjezdem záchranky dostal první pomoc. Ta totiž může být klíčová. Když se podaří oběh obnovit, je velká šance na záchranu života. Podle lékařů je v Praze zhruba 80 procent lidí schopných v takovém případě poskytnout první pomoc. V tom je česká metropole společně se skandinávskými zeměmi a Nizozemskem výjimečná.
Pokud se laikům ani záchranářům nepodaří běžnou resuscitací oběh pacienta obnovit, tak jej tým kardiologů po příjezdu do nemocnice napojí na mimotělní oběh, který dočasně nahradí funkci srdce a plic. Masáž srdce pokračuje automatickým přístrojem. "Staráme se o odstranění příčiny zástavy srdce, což je až v šedesáti procentech srdeční choroba, typicky akutní infarkt myokardu," vysvětluje Bělohlávek.
Lékaři zprůchodní uzavřenou nebo kriticky zúženou koronární tepnu a pacienta dále sledují na resuscitačním lůžku. "Zásadní je komplexní intenzivní péče, orgánová podpora a především časné zjištění, zda nedošlo k poškození mozku," dodává kardiolog. Po řadě dnů na intenzivní péči dochází k ochabnutí svalů a vyčerpání, proto následuje komplexní rekonvalescence.
Poškozený mozek je horší než smrt
V ideálním případě se pacient po srdeční zástavě probere a následuje rehabilitace. Mnoho z nich má ale další komplikace. Nejčastěji to jsou nefunkční ledviny nebo játra, poškození střev, zánětlivá reakce organismu nebo poškození mozku.
"Nejvíce se bojíme poškození mozku, to je fatální komplikace. Když pacient přežije, ale má poškozený mozek, je to z našeho pohledu daleko horší výsledek, než kdyby zemřel," říká Bělohlávek.
Pěkný, kterého lékaři resuscitovali třináct minut, vyvázl bez vážných komplikací. Po týdnu ho z nemocnice propustili a teď chodí jednou za půl roku na kontrolu. "Nejhorší pro mě byl první měsíc, potom se bolest začala uvolňovat a bylo to dobré," popisuje.
Po prodělání infarktu je důležitá následná péče, která ale může zároveň sloužit jako prevence pro lidi, u kterých hrozí zvýšené riziko srdeční zástavy. "To je relevantní pro většinu naší populace," upozorňuje zástupce přednosty 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Michal Vrablík. "Máme nejvyšší počet osob, u kterých je dědičná zvýšená hladina cholesterolu, tím pádem i velmi pravděpodobný předčasný infarkt," varuje.
Podle Vrablíka je "vražednou kombinací" kouření, nezdravá strava, sedavý způsob života a vysoká míra stresu. Právě stres byl podle lékařů příčinou infarktu i u pětačtyřicetiletého Lukáše Bílka. "Byl jsem v pracovním stresu, řekl bych tak, jako každý, nic výjimečného," míní Bílek.
Nekouřil, neměl cukrovku ani výrazně zvýšený cholesterol. Lékaři mu po prodělání infarktu doporučili omezit tuky, jíst více vlákniny a především omezit stres. "Teď už strach z dalšího infarktu nemám. Spíš je to o tom, jestli dokážu svůj životní rytmus uspořádat tak, abych nebyl ve stresu," dodává Bílek.
