Praha - Na ministerstvu financí již několik let působí člověk, který byl odsouzený za daňové podvody. Úřad Miroslava Kalouska zaměstnává na pracovní poměr coby poradce a experta na arbitráže Radka Šnábla. Ten se do paměti české veřejnosti zapsal především jako jeden z trojice podnikatelů, kteří v roce 1999 podváděli stát.
O devět let později byl Šnábl pravomocně odsouzený za daňový podvod.
Za své prohřešky sice v roce 2009 zaplatil teplým místem na ministerstvu financí, kariéra ve státní správě tím pro něj ale neskončila. Jeho jméno se pouze přesunulo z kolonky šéfa mezinárodněprávního odboru mezi poradce.
Radek Šnábl má podle tiskového mluvčího Ondřeje Jakoba v současné době s ministerstvem financí podepsaný zaměstnanecký poměr. "Výše jeho mzdy se odvíjí od tabulkového platu, přičemž plat Radka Šnábla spadá do 14. platové třídy," řekl Jakob.
Přesnou výši odměny Šnábla odmítl uvést, pokud by však odpovídala aktuálním tabulkovým platům, tak by se Šnáblova mzda v závislosti na délce praxe měla pohybovat mezi 21 až 32 tisíc korun měsíčně.
Kalousek svého poradce hájí. Radek Šnábl má podle ministra "lví podíl" na vítězstvích v arbitrážích posledních let.
Raději podvodníka než hlupáka
"Do roku 2007, než jsem přišel na ministerstvo, prohrávala Česká republika jednu arbitráž za druhou. Dokonce se tradovalo, že nejlepší byznys jsou arbitráže s Českou republikou. Od roku 2007 jsem totálně změnil systém a arbitrážní řízení jsme neprohráli ani jediné. Lví podíl na těchto úspěších má Radek Šnábl," okomentoval Šnáblovo angažmá na ministerstvu Kalousek.
Česká republika v posledních letech byla v arbitrážích vedených proti ní skutečně úspěšnější než před rokem 2007. I tak se najdou spory, které prohrála. Stát musí například zaplatit 300 milionů korun koncernu Volkswagen za státní firmu Prisko, která vypořádává závazky po privatizované Škodě Auto.
Navíc je stále ve hře i léta se vlekoucí spor se společností Diag Human nebo hrozící arbitráž s fotovoltaickými investory, kteří se cítí poškozeni zavedením 26% srážkové daně.
"Pokládám za vysoce etické využívat rady, které ochrání miliardy, i když jedná člověk, který je zatížen hříchem. Je to rozhodně etičtější, než si nechat radit od hlupáků, jejichž jedinou ctností je, že o jejich hříchy se nikdo nezajímá," odpověděl ministr na otázku, zda považuje za etické zaměstnávat člověka, který byl odsouzen za daňové podvody.
"Vzhledem ke svému hendikepu nemůže mít žádnou řídicí funkci, takže ji nemá. Je mým poradcem a odpovědnost za rozhodnutí nesu já," dodal Kalousek.
Stále odsouzený
Připomeňme, že Šnábl v roce 2008 dostal dva roky vězení s podmínkou na tři roky a musel zaplatit peněžitý trest ve výši 300 000 Kč. Proti rozsudku se několikrát odvolal a předložil údajně nové důkazy. Ty ale odvolací vrchní soud loni zamítl, a ministerský poradce tak zůstává odsouzeným.
Šnábl přitom ve státní správě není neznámou osobou. Byl vysokým státním úředníkem a radil již ministrům financí Jiřímu Rusnokovi a Vlastimilu Tlustému. Za Kalouska povýšil na šéfa mezinárodněprávního odboru, kde zůstal i v době, kdy resortu šéfoval Eduard Janota.
Nejbohatší úředník
Jako úředník měl na starosti zejména arbitráže vedené proti České republice. Jde například o kauzy CE Wood, ECE, Nomura a celou další řadu sporů v rozsahu desítek miliard korun.
Jeho dlouhodobé působení ve vysokých státních funkcích mu navíc podle České televize mělo vynést velký majetek, za nějž si od médií dokonce vysloužil přezdívku nejbohatší úředník.
Během své kariéry ve státní správě si měl totiž podle ČT vydělat desítky milionů korun. Důkazy, že je nashromáždil v souvislosti se svojí prací pro stát, nicméně na stůl nikdo nepoložil. Šnábl také dva roky působil v dozorčí radě státního podniku ČEPRO.
Daňové úniky
Ministerstvu financí pomáhají také dva exministři financí Ivan Kočárník a Ivan Klak. Oba poradci se dobře znají. Klak byl v 90. letech jako první náměstek ministra Kočárníka zodpovědný za daně a cla. V době jejich působení na ministerstvu přitom došlo (v letech 1993 až 1998) k daňovým únikům v kauze lehkých topných olejů.
Možné vazby některých bývalých politiků v kauze LTO naznačila v roce 2004 reportáž České televize. V ní Jiří Večeřa, odsouzený za zprostředkování vraždy obchodníka s LTO Lubomíra Holého, nařkl Kočárníka, že se jako bývalý ministr sešel s jeho šéfem Vratislavem Kutalem. Kočárník taková nařčení důrazně popřel.
Informace prověřovala i policie s podezřením na zneužití pravomoci veřejného činitele a pomoc k daňovým únikům. Kriminalisté ale nic neprokázali a vyšetřování bylo odloženo.
Za jedno zasedání 50 tisíc korun
Mluvčí ministerstva Ondřej Jakob dodal, že oba exministři v současné době zaměstnanci ministerstva nejsou. "Na základě dohody o pracovní činnosti jsou bývalí ministři Jan Klak a Ivan Kočárník ohodnoceni částkou 10 tisíc korun měsíčně," dodal mluvčí.
Vedle poradenství pro ministerstvo si bývalí ministři přivydělávají v dozorčích radách velkých podniků. Ivan Kočárník zasedá v dozorčí radě Unipetrolu a v minulosti byl svázán například s EGAPem, Českými aeroliniemi nebo s PPF Group a její Českou pojišťovnou.
Také Jan Klak zasedal v předsednictvech či dozorčích radách státních firem, například ve správní radě Českých drah. V únoru loňského roku byl dosazen do dozorčí rady Českého Aeroholdingu, kde často končí bývalí politici. V únoru tam zamířil i exministr obrany Alexandr Vondra, kterému se ve volbách nepodařilo obhájit senátorské křeslo.
Kolik si členové dozorčí rady Českého Aeroholdingu vydělávají, ale zůstává tajné. Podle informací, se kterými před několika dny přišla MF Dnes, si zástupci státu v dozorčích radách podniků přijdou na padesát tisíc korun měsíčně za čtyři hodiny práce.
