Brno - Někdejší náměstkyně ministra pro místní rozvoj Věra Jourová neuspěla s dovoláním k Nejvyššímu soudu. Domáhá se pěti milionů korun a omluvy v souvislosti se stíháním a vazbou v takzvané kauze Budišov.

Justice ale rozhodla, že nárok na náhradu nemajetkové újmy i omluvu je promlčený, což nyní potvrdil také Nejvyšší soud.

Jourová nesouhlasila se způsobem, jakým soudy uvažovaly o promlčitelnosti nároku. Nejvyšší soud, který rozhodoval koncem dubna bez veřejného jednání, však její dovolání označil částečně za nedůvodné, částečně nepřípustné.

Žena má ještě teoretickou možnost podat ústavní stížnost, musela by však argumentovat porušením základních práv.

Obvodní soud pro Prahu 2 by měl ještě rozhodovat o dalších nárocích Jourové, které promlčené nejsou. Jde o majetkovou újmu, konkrétně náhradu ušlé mzdy a část výdajů za obhajobu.

Přes měsíc ve vazbě

Jourová v roce 2006 čelila obvinění, že přijala od tehdejšího starosty Budišova Ladislava Péti dvoumilionový úplatek za to, že prosadí přiznání dotace z evropských fondů na opravu budišovského zámku.

Stíhání v létě 2008 skončilo konstatováním, že se skutek nestal. Jourová strávila přes měsíc ve vazbě. V současnosti je místopředsedkyní politického hnutí ANO, v jehož čele stojí majitel zemědělsko-chemického impéria Agrofert Andrej Babiš.

Obvodní soud původně přiznal Jourové 3,6 milionu korun jako náhradu majetkové újmy a omluvu ve sdělovacích prostředcích. Nemajetkovou újmu označil za promlčenou.

Městský soud verdikt částečně zrušil. Promlčení rozšířil také na omluvu, rozhodnutí o majetkové újmě považoval za nepřezkoumatelné.

Kauza se proto vrátila k obvodnímu soudu, zároveň se Jourová obrátila s dovoláním na Nejvyšší soud. Případ se proto rozdělil na dvě části.

Jourová své nároky v minulosti uplatnila u ministerstva spravedlnosti, tehdy ještě bez požadavku na pětimilionovou satisfakci za nemajetkovou újmu. Úřad jí však přiznal pouze zhruba 138 600 korun jako náhradu škody za výdaje na obhajobu.