Brusel - Úřad evropského veřejného žalobce by měl být zřízen k roku 2016, myslí si Věra Jourová, česká kandidátka na eurokomisařku pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovnost pohlaví.
Uvedla to v jedné z odpovědí na doplňující dotazy europarlamentu. Členové výborů, před kterými Jourová minulou středu vystoupila, chtěli další informace před tím, než v úterý odpoledne definitivně rozhodnou, zda při slyšení uspěla.
Své odpovědi na celkem 32 otázek odevzdala Jourová europarlamentu v neděli, termín měla do 21:00 SELČ. Česká kandidátka do Komise Jeana-Claudea Junckera není jediná, po kom europoslanci podobné doplnění chtěli. Písemné doplnění odevzdává také Francouz Pierre Moscovici či maďarský kandidát Tibor Navracsics. Slyšení si v úterý přímo zopakuje Brit Jonathan Hill a problémy má také španělský kandidát Miguel Arias Cañete.
Rozsah doplňujících otázek určených Jourové i jejích odpovědí je tematicky velmi široký. Je to proto, že slyšení české kandidátky se vzhledem k rozsahu jejího pravděpodobného portfolia zúčastnili členové hned čtyř parlamentních výborů - pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, pro právní záležitosti, pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a pro práva žen.
Zástupci těchto výborů by o tom, zda Jourová uspěla, měli rozhodovat v úterý od 12:30 SELČ. Europarlament má Komisi jako celek schvalovat na konci měsíce tak, aby se Junckerův tým mohl práce ujmout od 1. listopadu.
Proti zřízení úřadu evropského žalobce, který by se zabýval zneužíváním evropských peněz, protestuje v europarlamentu například konzervativní frakce ECR. Podle Jourové má ale zamýšlená instituce zásadní význam pro vyšetřování podvodů, své zdroje by měl získávat od Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a využívat administrativní podporu evropské jednotky pro justiční spolupráci Eurojust.
V jiné z odpovědí česká kandidátka zopakovala svůj záměr co nejdříve zajistit přijetí směrnice o rovném zastoupení mužů a žen ve správních radách velkých firem. Připomněla, že návrh končící eurokomisařky Viviane Redingové, který počítá s tím, že při výběru kandidáta má při stejných schopnostech dostat přednost uchazeč méně zastoupeného pohlaví, má podporu ve velkých frakcích v europarlamentu.
Hodlá prý proto vyjednávat s členskými zeměmi, které nyní návrh blokují. "Jsem optimistická v tom, že některé státy mohou být přesvědčeny, aby svou pozici změnily, a to přinese do jednání nový impuls," míní Jourová.
Jiná z otázek se týkala například vyjednávání se Spojenými státy o ochraně dat evropských občanů. Projektem pro celou Komisi je podle Jourové rychlé přijetí evropské reformy ochrany dat, rychlé dokončení dohody s USA a úspěšné změny nyní platných pravidel "bezpečného přístavu", podle nichž se teď americké firmy dobrovolně zavazují k určitým standardům nakládání s těmito daty.
Jourová nicméně také zopakovala, že pozastavení těchto pravidel je stále na stole. Američané by podle ní měli přijít s realistickým časovým rámcem pro aplikaci celkem 13 doporučení, které Unie žádá.
Jourová odpovídala také na dotaz, jak vlastně bude nová Komise s posílenými rolemi místopředsedů pracovat. Připomněla, že nový Junckerův přístup počítá s dynamickou spoluprací všech členů "na základě principu kolegiality", narušuje oblasti jejich odpovědnosti a posunuje se od statických struktur.
Česká kandidátka podotkla, že pokud bude ve funkci potvrzena, bude spolupracovat především s prvním místopředsedou Komise Fransem Timmermansem z Nizozemska, který má řídit a koordinovat práci na mnoha projektech spadajících do jejího portfolia.
