Jeseter sibiřský je až dva metry dlouhá, dvě stě kilo těžká ryba. Žije zejména v chladných vodách ruských řek Ob, Jenisej nebo Lena, které se vlévají do Severního ledového oceánu. A také v Jiřické nádrži v českých Novohradských horách. Spolu s obřími kapry nebo štikami je sem v posledních letech vysadil majitel soukromého rybolovu, ačkoli zde tyto druhy přirozeně nežijí.
Záhy se ukázaly dopady na ekosystém 250 let staré, ovšem nijak nechráněné rašelinné nádrže. Nové druhy, na které do přírody Novohradských hor majitel lákal rybáře, začaly pustošit ty původní. Během pár let zmizely celé populace čolků a ohrožených střevlí potočních, jejichž počty zde patřily k nejvyšším v Česku, upozornilo v dubnu Aktuálně.cz.
"Je to extrém," varoval ředitel Hydrobiologického centra Akademie věd Jiří Peterka, který spolu s dalšími vědci inicioval petici za ochranu Jiřické nádrže a sesbíral přes dva tisíce podpisů.
A nyní mají naději na změnu, upozornila v úterý Akademie věd. Odbor životního prostředí kraje má v plánu zahájit práce na přípravě vyhlášení Jiřické nádrže formou samostatné zvláštní územní ochrany, oznámil vědcům hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba. Předpokládá, že chráněné území by na místě mělo vzniknout do tří let.
Jakou bude mít konkrétní podobu, zatím není jasné. Vědci v petici požadovali, aby kraj nádrž zahrnul do plánované Přírodní památky Pohoří na Šumavě, to se ale nestane.
"Vyjasnili jsme si, že z procesních důvodů je velmi problematické do této přírodní památky nyní nádrž zařadit. Nicméně mezi námi panuje jednoznačná shoda na tom, že Jiřická nádrž a její bezprostřední okolí má mít efektivnější status ochrany a že se na tom bude pracovat," uvedl ředitel Biologického centra Akademie věd Libor Grubhoffer.
Hejtman připomněl, že kraj do budoucna uvažuje o vyhlášení novohradské chráněné krajinné oblasti, která by pokryla všechny cenné biotopy v okolí Pohoří na Šumavě a jejíž součástí by mohla být i Jiřická nádrž.
"Dohodli jsme se na tom, že budeme s krajem úzce spolupracovat. Aktuálně připravíme návrh na složení rybí obsádky a vhodné hospodaření na Jiřické nádrži," řekl Peterka. Výzkumníci také zjistí, jaké druhy rostlin a živočichů v okolí žijí a rostou.
Pokud na místě chráněná oblast opravdu vznikne, bude se muset zásadně změnit hospodaření rybářů tak, aby bylo přírodě blízké. To znamená konec vysazování nepůvodních druhů, jako jsou právě jeseteři.
Aktuálně.cz oslovilo k vyjádření firmu Rybolov na Pohoří, která na místě hospodaří. Do vydání článku ale její zástupci na zaslané dotazy neodpověděli. V minulosti ale vinu odmítali. Jednatel Petr Mráček serveru Budějcká drbna v dubnu řekl, že vědci uvádějí ve svém vyjádření "velké množství polopravd", a dodal, že k tomu podá důkazy odboru životního prostředí Jihočeského kraje.
Hrozba i pro pitnou vodu
Cílem změn bude nejen navrátit nádrži její původní ráz, ale také ochránit pitnou vodu z blízké vodní nádrže Římov, která slouží jako zdroj pro České Budějovice. I na tu může komerční rybolov negativně působit, varovali vědci.
"Podobné projekty s dokrmováním nepůvodních druhů ryb zcela zásadně narušují přírodní poměry v povodí dotčeného území v Přírodním parku Novohradské hory a přispívají i ke zvýšenému odnosu fosforu," řekla mluvčí Biologického centra Akademie věd Daniela Procházková.
Jiřickou nádrž vybudovali lidé v Novohradských horách v roce 1774 ze zcela praktického důvodu. Zajistila, že se mohli plavit na vorech dále po povodí i v letních měsících, kdy byly hladiny nízko. Na místě se ale brzy vytvořil jedinečný horský ekosystém, kromě střevlí a čolků se zde dařilo také bobrům nebo ropuchám.
"To, že je tato horská rašelinná nádrž vedena jako obyčejný rybník, je těžko pochopitelné, neboť v kontextu jejího povodí a oživení ohroženými druhy ryb to vůbec neodpovídá realitě," řekl Peterka.
