Stráž pod Ralskem - Z podzemí Stráže pod Ralskem zmizí jezero kyseliny sírové, které tu vzniklo při chemické těžbě uranu.
Zamořenému území má pomoci nová technologie na zpracování matečných louhů, kterou tu Diamo začalo v úterý zavádět. Zmizí tak agresivní směs, kterou dosud nešlo nijak zlikvidovat.
"Nová technologie je klíčová. Dosud jsme byli schopni z roztoku vyčerpaného na povrch oddělit vodu a kamenec," uvedl ředitel odštěpného závodu státního podniku Diamo Tomáš Rychtařík. "Zbyly nám takzvané matečné louhy. Museli jsme je ředit a vtlačovat zpět pod zem," popsal dosavadní praxi
Významnou změnu v likvidaci chemické těžby potvrzují také ekologové.
"Je to dobrá zpráva, že konečně získali peníze na stavbu této technologie. Sanace se výrazně zefektivní," uvedla Hana Gabrielová ze sdružení Calla, které likvidaci ekologických zátěží po těžbě uranu sleduje.
Na novou technologii uvolní stát dvě miliardy korun. Částka na likvidaci celkové zátěže je však o řád vyšší. "Odhad činí 40 miliard korun," vypočítal ministr průmyslu a obchodu Martin Říman.
Mohlo to trvat sto let
Dosud se sanační práce prováděly jen ředěním kyselého roztoku. Agresivní látky tedy neustále cirkulovaly provrtanou krajinou mezi uranovým ložiskem a povrchem. Prvotní odhady, jak dlouho bude trvat, než se krajina tímto způsobem odmoří, činily až sto let.
Po zprovoznění nové technologie odborníci odhadují délku sanace na čtyřicet let. Jen kyselinu z podzemí přitom bude Diamo odčerpávat do roku 2035. Během těžby jí sem totiž těžaři napumpovali neuvěřitelných 4, 5 milionů tun.
Pokud by však kyselina pod povrchem zůstala, hrozila by ekologická katastrofa. Mohly by být totiž kontaminovány okolní zdroje pitné vody.
"Nyní ji držíme pod tlakem tak, aby se nerozlévala," uvedl generální ředitel Diama Jiří Jež. Zásobárnu pitné vody pro Liberec od území zasaženého chemickou těžbou oddělují jen necelé dva kilometry.
Důl ve Stráži pod Ralskem je jediným v Česku, kde se těžil uran chemický, tedy loužením. Znamená to, že do ložiska se napumpoval roztok kyseliny sírové. Ta rozpustila rudu a obohacenou směs těžaři opět vysáli na povrch.
Uran se zde začal těžit v roce 1967. O osm let později se ke klasickým uranovým dolům přidala i chemická těžba. Obojí bylo zastaveno až v roce 1996.
Uran se však zde stále na povrch dostává. A to jako vedlejší povrch sanace. Diamo tak vytěží 30 až 35 tun uranu ročně. Oproti 800 tunám v dobách "zlaté éry" je to však jen zlomek.
