Pomoci by tomu měla spolupráce úřadů s plynárenskými společnostmi.
Cílem je, aby v souladu s požadavkem Evropské unie nahradil zemní plyn deset procent nafty a benzínu. V současnosti se podílí na spotřebě pohonných hmot zhruba polovinou promile.
Plyn má pomoci tomu, aby provoz na silnicích méně zamořoval ovzduší.
V republice sice jezdí tisíce aut na propan-butan, ten však není tak ekologický jako zemní plyn. Právě automobilismus je v současnosti jednou z nejvážnějších ekologických hrozeb.
"Znečištění ovzduší z automobilů zatím stále roste. Během posledních patnácti let se zvýšily emise hlavního skleníkového plynu oxidu uhličitého téměř o polovinu a pevných prachových částic dokonce o sto dvacet procent," řekl ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL) poté, co se vláda vloni rozhodla více podporovat zemní plyn.
Usnesení kabinetu vyústilo v dnešní podpis dobrovolné dohody s plynárenskými společnostmi, které se zavázaly rozšířit do roku 2020 síť čerpacích stanic na plyn ze současných osmnácti na minimálně sto a zároveň přispívat dopravcům 200 tisíc korun na nákup nového vozidla na zemní plyn.
"Můžeme tento projekt považovat za velmi ambiciózní, ale reálný," řekl ministr průmyslu Milan Urban (ČSSD), který dohodu za stát podepsal.
Spotřební daň se nezvýší
Vláda se ve smlouvě zavázala, že nebude zvyšovat spotřební daň na zemní plyn, která je v současnosti 2,35 koruny na litr, přičemž daň na naftu je takřka o osm a na benzín o bezmála deset korun vyšší.
"Protože spotřební daň z benzínu a nafty poroste, bude se konkurenceschopnost zemního plynu stále zvyšovat," vysvětlil Martin Bursík (Zelení), který pro ministerstvo životního prostředí pracoval na Programu podpory alternativních paliv v dopravě.
Zemní plyn je přitom už dnes zhruba o polovinu levnější než benzín a nafta. Zatímco kilometr jízdy auta na benzín vyjde na 2,40 až 2,60 koruny, u zemního plynu to je 1,20 až 1,30 korun.
Na druhou stranu, osobní auta na plyn jsou asi o 60 až 80 tisíc korun dražší. Pokud řidič ujede ročně asi 40 tisíc kilometrů, měla by se mu tato investice vrátit přibližně do pěti let.
Plynaři investují desítky milionů
Nejpozději do jednoho roku by veřejná "plynová" stanice měla být v každém kraji. Skupina RWE nyní začne stavět stanice například v Brně, Ústí nad Labem či v Ostravě. Do roku 2013 by se měly objevit čerpací stanice podél všech hlavních silničních tahů.
Infobox
EKOLOGICKÉ PLUSY PLYNU (oproti benzínu)
- o 30 % méně oxidu uhličitého
- o 85 % méně oxidů dusíku
- o 90 % méně oxidu uhelnatého
- o 100 % méně prachových částic
"Jsou to desítky milionů korun," připomněl Dan Ťok, prezident České plynárenské unie. Jedna čerpací stanice vyjde na zhruba deset milionů korun.
Přispívat chce i stát, který už dnes poskytuje na nákup jednoho plynového autobusu 900 tisíc korun. Dalším zdrojem by se měly stát evropské fondy.
Bez dotací to nejde
Dalibor Drlík z ČSAD Havířov, která jezdí s 44 plynovými autobusy, uvedl, že bez dotací zatím není možné tuto ekologickou dopravu provozovat. Jeden nový autobus na plyn včetně odbavovacího systému vyjde podle Drlíka na zhruba 6,5 milionu korun.
Havířov plánuje, že si letos pořídí dalších šest plynových autobusů. O stejném kroku uvažují i další města. Například v Karlových Varech jezdil loni na podzim zatím zkušebně jeden autobus na zemní plyn, tamní radnice počítá s tím, že si pořídí sedmnáct plynových autobusů.
Středočeský kraj si chce nechat vypracovat studii o přechodu hromadné dopravy na alternativní paliva v místech, kde je nejvíce znečištěné ovzduší.
"Cílem studie bude zjistit možnosti, jak nejefektivněji ulevit oblastem, kde jsou překračovány limity oxidů dusíku v ovzduší tím, že se přemění hromadná doprava na jiný druh paliva, a to hlavně na zemní plyn," řekl pro ČTK náměstek hejtmana Vilém Žák.
