Praha - Nový ministr zemědělství Petr Bendl chce zastavit dlouholeté poškozování českých lesů přemnoženými jeleny, daňky nebo divočáky. Úředníci každý rok vyčíslí škody na porostech na desítky milionů korun.
"Hlavním důvodem je stoupající negativní vliv přemnožené zvěře, který dopadá jednak na zemědělce poškozováním jejich úrody, tak zejména na vlastníky lesů, v nichž škody z přemnožené zvěře snižují hodnotu jejich majetku. To se týká i majetku státu ve státním podniku Lesy," řekl Aktuálně.cz Bendl.
Na některých místech počet spárkaté zvěře až několikanásobně překračuje únosný stav. Jeleni, srnci či mufloni pak okusují zejména mladé listnaté stromky a jedle a brání obnově lesa, jehož zdravotní stav stále patří k nejhoršímu v Evropě.
Například když vědci před pár lety zkoumali na několika místech Kralického Sněžníku, jak se tam daří jeřábu, zjistili, že nevyroste více než čtyřicet centimetrů nad zem. Jakmile vykoukne nad trávu nebo borůvčí, zvěř ho okamžitě odkousne.
Nepůvodní druhy na Křivoklátsku
Zvěř je přemnožená i v Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, kde ministerstvo životního prostředí plánuje vyhlášení nového národního parku.
"Je patrné, že se u většiny druhů spárkaté zvěře neodloví ani roční přírůstek, neboli stavy zvěře exponenciálně rostou," řekl Aktuálně.cz ředitel Správy CHKO Petr Hůla, podle něhož bude jedním z hlavních úkolů nového národního parku počty zvěře radikálně omezit na úroveň, která je blízká přírodě.
Podle Hůly v křivoklátských lesích žijí dokonce i nepůvodní druhy, jako je sika japonský nebo muflon.
Škody se aspoň nerozšiřují
Podle poslední zprávy ministerstva zemědělství o stavu lesa se v posledních letech podařilo dosáhnout aspoň toho, že se škody od lesní zvěře nerozšiřují.
"I přes toto zlepšení je nutno konstatovat, že vliv na lesní porosty zejména nejmladších vývojových stádií smíšených a listnatých porostů trvá a bude i nadále potřeba této otázce věnovat zvýšenou pozornost," konstatuje se ve zprávě, která zároveň varuje před tím, že se v roce 2010 počet jelení, daňčí a mufloní zvěře zvýšil.
Krušné hory nejpostiženější
Mezi nejvíce postižené regiony patří severní část Krušných hor.
To potvrzuje i ministerská zpráva o stavu českých lesů. Podle dokumentu způsobila zvěř na lesních porostech škody za bezmála 28 milionů korun.
"Nejvíce škod je v roce 2010 vykazováno v Ústeckém kraji, a to 4 588 000 korun," uvádí se ve zprávě. Na druhém a třetím místě následuje jižní Morava a Plzeňský kraj.
Škody mohou přesáhnout miliardu
Podle ekologického Hnutí Duha ovšem skutečné škody způsobené lesní zvěří mohou být podstatně větší, než uvádí ministerská zpráva.
Organizace totiž kromě přímých škod na zničených stromcích zahrnula do svého výpočtu také vynucené náklady na ochranu vysázených stromků, ztrátu na přírůstku a kvalitě dřeva. Výsledná škoda pak překročila miliardu korun ročně.
Jaromír Bláha z Hnutí Duha připomněl, že podle vládou schváleného Národního lesnického plánu mělo ministerstvo zemědělství upravit pravidla lovu lesní zvěře do října 2010 - před více než rokem.
Nová pravidla by přitom podle doporučení odborné komise měla vycházet z principu, že se pro daný region stanoví takový počet zvěře, aby to pro tamní přírodu bylo únosné.
Bendl se chystá novelizovat zákon
Ministr zemědělství Petr Bendl uvedl, že chystá novelizaci zákona o myslivosti, který "v současné podobě nevyhovuje především ve vztahu vlastníků honebních pozemků a myslivců".
Konkrétní řešení, jak přemnoženou zvěř v lesích redukovat, musí podle Bendla navrhnout odborníci v diskusi při přípravě novely.
"Dosavadní postup u škod způsobených zvěří musí být ale každopádně změněn tak, aby byla škoda pro vlastníka - uživatele lépe uplatnitelná a vymahatelná," konstatoval Bendl.
Jelenů není mnoho, tvrdí myslivci
Českomoravská myslivecká jednota, největší profesní organizace v zemi, ovšem dlouhodobě odmítá, že by jelenů či muflonů bylo v českých lesích extrémně mnoho.
"Současné stavy spárkaté zvěře ani zdaleka nedosahují početnosti velkých býložravců v původních podmínkách," konstatoval před časem Jaroslav Kostečka, jednatel mysliveckého sdružení, které má desítky tisíc členů.
"Je nutné si zcela zásadně připomenout, že se v současné době například jelení zvěř stabilně vyskytuje pouze na 25 procentech území. V minulosti žila jelení zvěř na 100 procentech území," dodal Kostečka.
Bendl chce myslivce přesvědčit
Jaromír Bláha z Hnutí Duha, který byl členem expertního týmu na přípravu nového Národního lesnického plánu, upozornil právě na riziko mysliveckého lobbingu.
"Je dobře, že ministr Bendl se v souladu s vládou schválenou politikou chystá problém řešit. Otázka samozřejmě je, jak to dopadne v parlamentu, kolik poslanců je myslivců, či se nechá korumpovat pozváním na hony, odstřely trofejových jelenů a podobně," řekl Bláha.
Myslivecká jednota v čele se svým předsedou, moravskoslezským hejtmanem Jaroslavem Palasem už před dvěma lety organizovala hromadný protest proti novele mysliveckého zákona.
Ministr Bendl věří, že myslivce přesvědčí věrohodnou argumentací. "Pokud chtějí v praxi naplnit to, co tvrdí, tedy že při své činnosti naplňují veřejný zájem, neměli by mít problémy s tím, že přemnožená zvěř a způsobené škody určitě ve veřejném zájmu nejsou," dodal Bendl.
