Praha - V létě 1967, rok a půl před svým upálením, vyrazil Jan Palach s dalšími studenty na brigádu do Sovětského svazu. Bratr Palachova kamaráda Huberta Bystřičana měl u sebe kameru, na kterou natočil krátký dokumentární film.
Snímek ležel desítky let v Bystřičanově domě, kde ho objevil historik Petr Blažek, který po dva roky shromažďoval historické podklady pro novou knihu o Janu Palachovi ke čtyřicátému výročí jeho upálení.
Několikaminutový dokument ze zapadlé vsi v Kazachstánu je pravděpodobně jediným filmem, na němž je Jan Palach vidět živý.
Snímek je součástí nově vydané obsáhlé publikace Jan Palach ´69, k níž je přiloženo i DVD s několika tematickými filmy o dvacetiletém studentovi.
Amatérský film z Kazachstánu je bez zvuku, dodatečně k němu pořídil komentář Hubert Bystřičan. Vzpomíná, že v táboře, kde v létě 1967 v SSSR žili, vládl takřka vojenský režim. Studenti, kteří pracovali na stavbě továrny na zpracování slepic, dokonce stávkovali kvůli jídlu.
Jedinou "technikou", kteří českoslovenští studenti měli, byly lopaty. Místo krumpáče používali špičatou železnou tyč. Za vydělané peníze pak cestovali po Sovětském svazu.
