Píšete si deníček, pane řediteli?
Nepíšu, už od malička nerad píšu slohy. Téměř nic si nezapisuji, žádné zážitky, jen poznámky do diáře.
Do jaké míry je pro vás obtížné pracovat na místě ředitele nemocnice, která má kvůli svým předchůdcům hodně pošramocenou pověst?
Důvody, proč má nemocnice pošramocenou pověst, už pominuly. Kauza bývalého ředitele Dbalého se řeší u soudu a dceřiné společnosti, které byly považovány za zástěrku pro netransparentní nákupy, jsou v likvidaci. To ale neznamená, že to nemám obtížné.
Nejtěžší je pro mě to, že musíme v mnohých věcech začínat prakticky od začátku. Především oblast nákupů je velmi neutěšená. Stále tu totiž není nákupní oddělení, které by fungovalo standardně, tak jak je běžné v ostatních velkých nemocnicích. My musíme celý systém skládat úplně od začátku. A to je velmi náročné. Trávím v nemocnici většinu dnů od brzkého rána do pozdního večera.
Co vás ještě po nástupu na Homolku překvapilo?
Velmi mě udivilo, že tu funguje hned několik nemocničních informačních systémů, které spolu vůbec nejsou propojené. V obchodním oddělení navíc převládá i dnes systém papír-tužka. Byl jsem z předchozích nemocnic zvyklý, že když si vyžádám podklady, tak mi je vygenerují na základě softwaru do několika hodin. Když tady zadám nějaký úkol, tak týden hledají podklady v papírech. To byl pro mě dost velký šok. Musíme teprve vybudovat takzvaný katalogový strom, nemáme software pro skladové hospodářství a podobně.
Petr Polouček
Petr Polouček vede Nemocnici na Homolce necelé tři měsíce. Původně lékař specializující se na hrudní chirurgii a intenzivní medicínu, působil od roku 2009 ve vedení Oblastní nemocnice Příbram. Od roku 2017 pak řídil Oblastní nemocnici v Kladně. Polouček uspěl ve výběrovém řízení loni na podzim. Komise ho vybrala z celkem 17 kandidátů.
Předchozí vedení nakupovalo veškeré zboží a služby přes dceřinou firmu Holte Medical. Tato firma je už nyní v likvidaci, Homolka tak může začít nakupovat na základě soutěží tak jako každá jiná nemocnice. Nebo ne?
Právě že situace není tak jednoduchá. Předchozí vedení mělo čtyři roky na to nastavit systém nákupů a zakázek. Holte Medical už je sice v likvidaci, ale nákupy nejsou dostatečně nastavené a doteď pořádně nefungují.
Proč?
Když měla Homolka Holte Medical, stačilo jen zvednout telefon a říct, já chci tuto cévní protézu nebo zrovna toto chirurgické šití. Teď už dceřinku nemá a nemá ani žádné velké zásoby. Aktuálně má vysoutěženou jen menší část komodit, velká část materiálu vysoutěžená není. Jde o materiály za několik milionů, které bychom měli nakoupit ve veřejné soutěži, což znamená vyhlásit a administrovat stovky veřejných zakázek. Jak to ale máme udělat najednou? Proč už to nebylo dávno vysoutěžené před likvidací Holte Medical?
Za jak dlouho by tedy mohla Homolka normálně soutěžit zboží a služby tak, jak je to běžné v ostatních nemocnicích?
V některých oblastech to půjde rychleji, v jiných pomalu. Nejdál jsme v nákupech léků. Nemocniční lékárna dostala za úkol, aby byl do konce letošního pololetí vysoutěžený veškerý sortiment léčiv. Co se týče zdravotnického materiálu, tam je situace výrazně horší. Já jsem systém soutěží pomáhal zakládat i v nemocnici v Příbrami nebo v Kladně. A vím, že trvá spíše měsíce, nebo i roky, než se systém podaří plně zavést.
Kauza Homolka
Na jaře roku 2015 byl někdejší ředitel Nemocnice Na Homolce Vladimír Dbalý obviněn z trestných činů přijetí úplatku a manipulace veřejných zakázek. Dbalý si podle deníku, který si vedl v letech 2006 až 2011, chodil pro úplatky a úkoly k Ivo Rittigovi. Nákupy zboží a služeb se prováděly přes dceřiné firmy Holte Medical.
V roce 2015 se stal novým šéfem nemocnice Ivan Oliva, který měl za úkol ukončit spolupráci s dceřinými firmami. Úkolu ale podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha nedostál. Hospodaření Nemocnice Na Homolce nadále kritizoval i Nejvyšší kontrolní úřad. Loni v létě Oliva po dohodě s ministrem rezignoval.
To opravdu bude trvat roky, než bude na Homolce ten systém nastaven jako v ostatních nemocnicích?
Nastavovat systém zakázek ve velké nemocnici je složitý úkol i pro odborníky, kteří se v oblasti vypisování veřejných zakázek pohybují celý život. A naše oddělení nákupů je poskládané z lidí, z nichž jen malá část měla s touto činností kdy nějakou zkušenost.
Nebojíte se, že byste mohl dopadnout jako váš předchůdce Ivan Oliva, kterému ministr zdravotnictví vytýkal, že změny v oblasti nákupů probíhají příliš pomalu, a který nakonec loni po dohodě s ministrem rezignoval?
To samozřejmě nelze vyloučit, protože aktuálně jsou nákupy a veřejné zakázky na Homolce v katastrofálním stavu. Ale uděláme maximum pro to, aby co nejdříve fungovaly jako v ostatních nemocnicích. Je však třeba si taky na rovinu přiznat, že u nás patrně neexistuje nemocnice, která by byla schopna vysoutěžit úplně všechno.
Homolka patří mezi nemocnice přímo řízené ministerstvem zdravotnictví. Nemůže tedy vaše nemocnice jednoduše převzít software od ostatních nemocnic?
Jenomže i ten software na skladové hospodářství musí státní nemocnice vysoutěžit. Je to komplikovaná a dlouhodobá záležitost.
A proč namísto lidí, kteří se zakázkami mají podle vašich slov malé zkušenosti, nepřijmete skutečné odborníky, kteří se ve veřejných zakázkách orientují?
Problém je v tom, že jejich počet je omezený. Jenom vedoucích oddělení nákupu a veřejných zakázek se tady v nemocnici za uplynulé tři roky vystřídalo několik. Není divu, že tomuto oddělení chybí jakákoliv koncepce a nastavení základních pravidel. Je to prostě chaos, který se snažíme usměrnit alespoň do té míry, abychom neohrozili provoz nemocnice.
Co se stalo se zaměstnanci zlikvidovaných dceřiných firem Holte Medical? Odešli z nemocnice nebo na Homolce zůstali?
Podle mých informací jde o jednotlivce, kteří z Holte přešli zejména na pozice skladníků v nemocnici.
Nemocnice Na Homolce měla před zhruba patnácti lety obrat kolem jedné miliardy korun a kladný hospodářský výsledek kolem 100 milionů ročně. Nyní má nemocnice trojnásobný obrat a pohybuje se na hraně ztrátovosti. Jaké jsou v tomto ohledu vaše ambice? Má nemocnice šanci být zase v dohledné době zisková?
Samozřejmě že takové ambice mám. Snažíme se zjistit, kde jsou rezervy. Už dva roky je nemocnice lehce ztrátová nebo se pohybuje kolem nuly, pokud do výsledků započítáme jen hlavní činnost, tedy poskytování zdravotní péče. Potřebovali bychom přitom až 150 milionů korun zisku ročně na to, abychom mohli nemocnici rozvíjet.
Homolka předloni prodala svou výnosnou akciovou společnost Homolka Premium Care, která nabízí náročným pacientům nadstandardní péči za přímou platbu. Byl tento prodej správné rozhodnutí? Nemohla si nemocnice právě díky těmto službám vylepšit hospodářskou bilanci?
Když jsem slyšel, že k této transakci za bývalého vedení došlo, také mě to zarazilo. Na nějaký jednoznačný soud nemám zatím dost informací. Chci se na to podívat, ale teď to pro mě priorita není.
Už ale z principu pro nemocnici bude těžko výhodné, když prodá svou část, která jí generovala díky nadstandardní péči slušné výnosy…
Zatím nevím, jestli by provozování této činnosti ve vlastní režii nebylo z dlouhodobého hlediska pro nemocnici výhodnější. Já se k tomu určitě časem ještě vrátím. Už proto, že firma, která dneska nadstandardní služby poskytuje, využívá na základě smlouvy náš personál - lékaře i sestry. Teď ale chci drtivou část své energie soustředit na úkoly, které mě čekají v oblasti nákupů.
Homolka se od ostatních pražských nemocnic tak trochu vždy vymykala. Nejen spektrem afér, které ji postihly, ale i svým zaměřením. V nemocnici pracují lékařské špičky, zvláště v oboru kardiologie nebo neurochirurgie, kteří se zaměřují na velmi specializované těžké operace. Dostávají se do vaší nemocnice i mimopražští pacienti? Má šanci se na Homolce léčit i pacient dejme tomu z Krnova nebo z Bruntálu?
Samozřejmě. Jsme schopni přijmout a léčit pacienty prakticky s jakýmikoliv, zejména však se srdečními nebo neurologickými problémy. Na složité operace k nám dojíždějí pacienti z celé republiky.
Prakticky všechny nemocnice trápí uzavírání interních a chirurgických lůžek kvůli nedostatku sester. Má i Homolka problém s tím, že musí rušit lůžka na některých odděleních?
V současné chvíli žádná lůžka z důvodu nedostatku sester nerušíme. Něco jiného ale je, že i u nás je tlak na rychlejší uvolnění lůžka z kapacitních důvodů. Tento problém má každá nemocnice. Když jsem pracoval v nemocnicích v Příbrami a v Kladně, byl problém hlavně s interními a chirurgickými lůžky. Tady na Homolce bychom zase potřebovali více lůžek pro kardiologii. I u nás se zkracuje doba hospitalizace, ovšem toto zkracování má nějakou bezpečnostní hranici, za kterou už nelze jít.
