"Já bych lhala, státní soude, kdybych řekla, že jsem změnila své přesvědčení a že jsem docela jiná," zněla z reproduktorů slova Milady Horákové. Záznam poté končil dopisem, který psala Horáková před popravou: "Ptáci už se probouzejí, začíná svítat. Jdu s hlavou vztyčenou. Buďte zdrávi. Jsem jen a jen vaše, Milada."
Některým lidem ve vestibulu metra, které ČTK oslovila, se iniciativa líbila: "Myslím si, že je to dobrý nápad a že to má smysl, lidé si vzpomenou na to, čím jsme prošli. Spíše ale ti, kterým to něco říká. Myslím, že mladí lidé ani nevědí, o kom je řeč," řekla prodavačka ze stanice Národní muzeum Renata Klausová.
Cestující Ondřej Hotzel ale uvedl, že nahrávka nebyla příliš kvalitní. "Vůbec jsem nevěděl, o co jde, bylo tomu špatně rozumět," řekl.
Po městech jsou vyvěšeny černé vlajky nebo plakáty s portrétem
Lidé, instituce a samosprávy si Horákovou připomněli také vyvěšením černých praporů nebo plakátů s portrétem političky. Iniciativa Milada 70: Zavražděna komunisty připravila transparenty s podobiznou Horákové a nápisem "Zavražděna komunisty". Objevily se už na budově libereckého krajského úřadu, na objektech některých pražských městských částí a Univerzity Karlovy a také na pražském Rudolfinu.
Iniciativa Bez komunistů už ve středu zahájila vzpomínkovou kampaň Jdu s hlavou vztyčenou, vytvořila k ní stužku na klopu sestávající z kousku provazu a trikolory.
"Cítím jako povinnost, aby se město zapojilo do vzpomínkové akce 70 let od justiční vraždy doktorky Horákové. Je to symbol zvůle komunistického režimu, absolutní zneužití justičního systému k odstranění nepohodlných kritiků. Musíme si připomínat i takto tragické události, abychom měli v paměti, co náš národ potkalo, a abychom nebyli odsouzeni naši minulost opakovat," uvedl pražský radní pro majetek Jan Chabr (TOP 09).
Milada Horáková
Narodila se 25. prosince 1901. Po studiu práv vedla na pražském magistrátu oddělení sociální péče. Působila v ženském hnutí, byla členkou sociálních spolků. Za války se zapojila do odboje, byla za to v roce 1944 odsouzena k osmi letům vězení. Po válce byla zvolena poslankyní za národně socialistickou stranu. Mandát po komunistickém převratu v únoru 1948 na protest složila.
Zatčena pak byla 27. září 1949. Později byla obviněna z velezrady a spiknutí. Proces v režii sovětských poradců začal 31. května 1950. Rozsudek padl 8. června. Horáková odmítla požádat o milost. Žádali ji pro ni světoznámé osobnosti, například Albert Einstein. Byla popravena 27. června 1950.
