Jak ČEZ obchodoval s EPH? Experti míní, že mocně tratil

Petr Holub
24. 6. 2012 7:15
Jde o dvě transkace: s německým dolem Mibrag a druhým případ mělnické elektrárny Energotrans
ČEz přišel až o dvacet miliard, říká studie, kterou však státní gigant odmítá.
ČEz přišel až o dvacet miliard, říká studie, kterou však státní gigant odmítá. | Foto: Reuters

Praha - Státní gigant ČEZ poškodily o 17,7-20,5 miliard obchody, které uzavřel koncem minulého roku s Energetickým a průmyslovým holdingem.

Těmito slovy to aspoň formuluje cenová analýza vypracovaná skupinou expertů, kteří se zabývají energetickými obchody na burze. Se zárukou anonymity sdělili deníku Insider své výpočty ze dvou obchodů.

Prvním je transakce s německým dolem Mibrag a druhým případ mělnické elektrárny Energotrans.

ČEZ v reakci na výsledky studie význam ocenění obchodů vypočteného experty zpochybňuje. "Jako každý investor nekupujete majetek, ten vás v podstatě při oceňování nezajímá, ale kupujete budoucí obchodní příležitost a synergie," uvedla mluvčí Eva Nováková.

Kauza Mibrag

V případě německého dolu Mibrag mohl ČEZ podle expertů prodat polovinu jeho akcií až za 15 miliard korun a přitom inkasoval jen pětinu této částky.

Studie přitom firmu hodnotí stejnou metodou, jako kdyby se její akcie prodávaly na burze. Využívá k tomu kritérium EV/EBITDA, které ukazuje, kolikrát hodnota firmy převyšuje její roční provozní zisk.

Mibrag ročně těží 19 milionů tun uhlí a ve svém oboru je třetí největší německou firmou. ČEZ a EPH využily při nákupu příležitost, kdy v období krize byly ceny nízko a nedosahovaly ani čtyřapůlnásobku ročního zisku. Češi přitom pořídili německý důl za čtyřnásobek, tedy za 10,5 miliardy korun.

Srovnej to s Bogdankou

Studie porovnává obchod s polským dolem Bogdanka. Připomíná, že Bogdanka stejně jako Mibrag těží energetické uhlí, které nezávisí na poptávce hutních firem tehdy utlumených krizí. Jeho hodnota tehdy byla na pětiapůlnásobku ročního zisku. Při takovém srovnání ČEZ a EPH ušetřily přes čtyři miliardy korun.

Proto je z pohledu expertů „těžko uvěřitelné", že ČEZ prodal v roce 2011 svou polovinu Mibragu za tři miliardy.

V období, kdy celou střední Evropu překvapilo rychlé ekonomické oživení, inkasoval ČEZ od EPH za důl cenu na úrovni dvojnásobku ročního zisku.

Ve stejném období měla Bogdanka hodnotu devítinásobku. „Srovnání důlních společností vychází z toho, jak se jejich akcie obchodují na kapitálových trzích. Proto není v cenách započtena prémie za ovládnutí společnosti. Proto by ztráta ČEZ měla být vyšší o tuto kontrolní prémii," upřesňuje expertiza.

Byla to strategie

ČEZ zdůvodnil odchod z Německa strategickým záměrem. „Německá podpora obnovitelných zdrojů vede k nárůstu jejich instalovaného výkonu a to vyvolává negativní dopady do konvenční energetiky," stojí v jeho loňské výroční zprávě.

Autoři studie, kterou má Insider k dispozici, to vidí jinak. „Po plánu uzavřít jaderné elektrárny v Německu má hnědé uhlí z Mibragu jako energetické palivo v uhelných elektrárnách světlou budoucnost," napsali do analýzy a připomněli, že Německo dnes plánuje stavbu čtyřiceti elektráren, z toho sedm na hnědé uhlí.

Proto je podle nich perspektivnější zemí než Turecko a balkánské země, kde dnes ČEZ operuje.

Energotrans se dal stlačit

V případě mělnické elektrárny Energotrans z analýzy uvedených expertů vyplývá, že ji ČEZ pořídil za 14,5 miliardy korun, cenu však mohl stlačit ke čtyřiceti procentům této částky.

Cena za Energotrans vychází podle studie z příliš vysokého cenového stropu, který koncem roku 2009 nastavila znalecká společnost Tacoma. Firma s kyperským majitelem Oponerth Limited odhadla cenu mělnické elektrárny na 16,8 miliardy.

Tacoma totiž vyšla z předpokladu, že mělnická elektrárna bude vydělávat až do roku 2030 stejné částky jako dosud. „Kalkulované ceny uhlí vycházejí z předpokladu zachování stávajících podmínek na dodávky hnědého uhlí," stojí v komentáři od firmy Tacoma, která předpovídá každoroční nárůst ceny uhlí ve výši 2,5 procenta ročně.

„Žádný znalec nemůže po roce 2012 spolehlivě určit hodnotu společnosti Energotrans, když panuje po roce 2012 nejistota ohledně cenových podmínek nakupovaného hnědého uhlí," míní experti ve studii. Píší, že Energotrans, resp. jeho majitel EPH měl domluvenou dodávku uhlí od ČEZ pouze do roku 2012. Při takovém výhledu se cena elektrárny podle nich snížila na šest miliard včetně ceny hmotného majetku a dvoumiliardové rezervy.

„Pro prodávajícího je Energotrans problematické aktivum, neboť nemá smlouvu na uhlí. Má tedy hodnotu jen pro zájemce, který má uhlí k dispozici," stojí ve studii, kterou si nechal vypracovat Insider. Zvláště ČEZ jako největší producent uhlí v zemi by podle studie (je to tak? „Kupující by byl blázen, kdyby se tvářil, že neví o kontraktu na uhlí v Energotrans a určitě by neměl zaplatit cenu, která se tváří, že Energotrans uhlí má.")neměl zaplatit cenu, která vychází z toho, že Energotrans má uhlí k dispozici.

Past na riziko

Nákup Energotransu v červenci 2011 je podle studie paradoxní i z toho důvodu, že se ČEZ už dva roky předtím rozhodl postavit v Mělníce paroplynovou elektrárnu za 20 miliard. Po roce 2015 by měla nahradit všechny mělnické zdroje. Pokud by se započítaly výnosy mělnické elektrárny až do roku 2015, zvýšila by se její hodnota na necelých 9 miliard korun. Stála by tedy o 5,5 miliardy méně, než ČEZ nakonec zaplatil.

ČEZ vysvětluje také nákup Energotransu strategickými důvody.

„Skupina ČEZ je v souvislosti s převažujícím podílem výroby elektřiny oproti konkurenci více vystavena rizikovým tržním vlivům, protože výnosy z této činnosti jsou striktně závislé na vývoji ceny elektřiny na velkoobchodních trzích. Skupina ČEZ má proto zájem strategicky posilovat svůj podíl  v regulovaných oblastech se stabilními výnosy bez ohledu na vývoj situace na trhu - např. v teplárenství," vysvětlila postup státní firmy mluvčí Nováková.

Zároveň upozorňuje, že výnosy současné elektrárny neskončí rokem 2015. „Jen v období po roce 2015 budou postupně odstavovány jednotlivé bloky. Stávající elektrárna bude muset být nahrazena, kdy přesně a jakým zdrojem to bude, však v tuto chvíli není možné říci," uvedla mluvčí.

Zdroj: Výroční zprávy za rok 2010
Zdroj: Výroční zprávy za rok 2010 | Foto: Aktuálně.cz

 

Právě se děje

před 1 hodinou

České basketbalistky zahájily boje o ME výhrou v Itálii

České basketbalistky vstoupily do kvalifikace o postup na mistrovství Evropy 2021 vítězstvím 62:52 na palubovce favorita skupiny Itálie. Další zápas čeká výběr trenéra Štefana Svitka v neděli, kdy v pražské hale Královka nastoupí proti Rumunsku.

Nejlepší střelkyní hostujícího celku byla v Cagliari s 15 body Julia Reisingerová, 11 bodů přidala Kia Vaughnová a český tým tak úspěšně vykročil za čtrnáctou účastí na mistrovství Evropy za sebou. Na šampionát postoupí vítězové devíti kvalifikačních skupin a pět nejlepších celků z druhých míst.

Kvalifikace basketbalistek o postup na mistrovství Evropy 2021 - skupina D:

Itálie - ČR 52:62 (19:16, 29:33, 41:44)

Nejvíce bodů: Zandalasiniová 16, Dottová 13, Bestagnová 10 - Reisingerová 15, Vaughnová 11, Elhotová 9. Fauly: 14:16. Trestné hody: 13/6 - 8/7. Trojky: 4:3. Doskoky: 35:47.

Rumunsko - Dánsko 70:55 (39:29).

Další zprávy