Příkladem je spor o dvacetihektarový pozemek nedaleko Horoměřic u severního okraje Prahy, který premonstráti vysoudili zpět na podzim 2017 a vzápětí jej pronajali společnosti Agrivep. Jenže firma na pozemcích nemohla i přes platnou pachtovní smlouvu začít hospodařit - Kočař je odmítl vyklidit.
Až poté, co premonstráti podali žalobu, soud předběžným opatřením zakázal Kočařově Naději Kříže na daný pozemek vstup. "Bylo prokázáno, že žalovaný (Naděje Kříže) předmětný pozemek obhospodařuje a znemožňuje oprávněnému pachtýři na pozemku hospodařit," stojí v předběžném opatření soudu z ledna loňského roku.
Já a Naděje Kříže
Jenže následně Kočař oznámil Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu, že uživatelem pozemku je nadále - pouze již ne prostřednictvím své Naděje Kříže, ale již on sám jako fyzická osoba. A tvrdí, že pozemek si pronajal již v roce 1998 od Pozemkového fondu. A to přesto, že fond již dříve uvedl, že žádnou nájemní smlouvu na daný pozemek neeviduje.
"Přikládám prohlášení, že uživatelem onoho pozemku je Jiří Kočař. Na tom poli pracuji já sám jako fyzická osoba," uvedl Kočař minulý týden před Obvodním soudem pro Prahu západ, který spor o vyklizení pozemků začal řešit.
"Máme s premonstráty uzavřenou řádnou pachtovní smlouvu, platíme daň i pachtovné, on má soudní zákaz vstupu na ten pozemek a nyní si to zase nechal u intervenčního fondu napsat na sebe," rozčiluje se člen představenstva Agrivep Michal Blagodárný. Po vydání předběžného opatření sice Agrivep na uvedeném pozemku začal hospodařit, ale tratí na tom - kvůli sporům nemůže dostávat dotace, které jsou do statisíců.
Sám soud byl prohlášeními tak zmaten, že jednání o vyklizení pozemku nakonec odročil. "Pošleme dotaz na Státní zemědělský intervenční fond, kdo skutečně hospodaří," uvedla soudkyně Marcela Matoušková. Problém je totiž i ten, že žalobu na vyklizení podali premonstráti na Naději Kříže a ne na Kočaře.
Odpouštím vám
Před soudní síní se poté mezi Kočařem a právníkem premonstrátů Václavem Valešem rozhořela pitoreskní slovní přestřelka. "Jste šejdíř a lhář," řekl emotivně Valeš. "Já jsem na rozdíl od vás křesťan, já vám to odpouštím," reagoval Kočař.
A spory vedou premonstráti i o další pozemky, které zatím Kočař nevyklidil. "Hospodaří na nich Naděje Kříže, která bere i dotace. Ale když na ni podáme žalobu, tvrdí, že tam hospodaří Jiří Kočař. Argumentuje tak, jak se mu to v tu chvíli hodí," rozčiluje se právník premonstrátů Valeš. "Jako fyzická osob ale nemá živnostenské oprávnění na to hospodaření. Takže jsme tento týden napsali na živnostenský odbor, aby to prošetřil," konstatuje Valeš.
Kočař na otázky Aktuálně.cz odmítl po skončení soudního jednání odpovědět. "Vy jste pane podvodník, s vámi se bavit nebudu," reagoval a odešel. A sdílný nebyl ani poté po telefonu. Když se mu redaktor Aktuálně.cz pokoušel dovolat a získat jeho reakci, ani nevyslechl otázky a zavěsil.
Jeden v blázinci, druhý s podmínkou
Celý příběh má počátek v druhé polovině devadesátých let. Vydání 133 hektarů polí v katastru Horoměřic výměnou za skoupené restituční nároky podepsal Kočařovi v roce 1998 tehdejší ředitel pražského pracoviště Pozemkového fondu Petr Stárek. Ale poté, co premonstráti upozornili, že pozemky patřily jim a vztahuje se na ně blokační paragraf a nelze tak s nimi nakládat, katastr nemovitostí převod odmítl zapsat.
Kočař po necelém roce podal tentýž návrh potichu znovu - jen v něm tužkou přepsal datum. Katastr tentokrát změnu vlastníka schválil.
Transakcí se vzápětí začala zabývat policie i soudy, které potrestaly tehdejšího právníka katastrálního úřadu Pavla Dobiáše. Ten totiž napodruhé převod do katastru zapsal, aniž by o tom informoval Pozemkový fond či premonstráty. Za maření úkolu veřejného činitele dostal podmíněný trest a dvouletý zákaz činnosti ve funkci právníka katastrálního úřadu.
Již zmíněný Stárek soudu unikl: nechal se zavřít na psychiatrii a nemohl být stíhán.
Dva roky vězení a pokutu 1,5 milionu pak dostal i sám Kočař, Nejvyšší soud však po dovolání jeho odsouzení zrušil. "Sice podal návrhy na vklad nekorektním způsobem, ale nevyplývá, že by výsledek řízení nějak dále ovlivnil," uvedl soud. Jinými slovy: to, že by uvedené úředníky uplatil, se neprokázalo.
Pomohli hlavně státu
Ani poté, co soud pravomocně řekl, že převodem pozemků byl spáchán trestný čin, nebylo jednoduché je vrátit. Katastrálnímu úřadu rozsudek soudu nestačil a trval na tom, že musí mít jasný doklad o tom, kdo je vlastník. Premonstráti proto museli podat další žalobu o určení vlastnictví. Jenže mezitím byl přijat zákon o církevních restitucích a premonstráti tak museli vzít žaloby zpět. A podat nově formulované žaloby, v nichž žádali soud, aby jako vlastníka určil stát, aby jim je potom vydal.
Premonstráti přitom pomohli žalobami hlavně státu. Získají totiž nakonec zpět pouze tu část pozemků, přes něž není plánován okruh. Pozemky pod plánovaným okruhem si stát může nechat. Navíc zatímco Kočařovi by stát za vyvlastnění pozemků pro okruh musel platit stamiliony, premonstrátům nemusí platit nic.
Řádu premonstrátů Kočař před dvěma lety dokonce podle Valeše poslal dopis s nabídkou, že by se jim poté, co se jim v rámci vypořádání státu s církvemi začal vracet majetek, o něj staral anebo jej odkoupil.
Řád to považoval za drzost. "Ani jedno pochopitelně nepřichází v úvahu," uvedl již dříve Valeš. Ten se před lety s Kočařem dokonce pravidelně potkával na nedělní mši v kostele v Nebušicích. Kočař tamní farnosti dal i nemalý sponzorský dar a sponzoroval i křesťanské rádio Proglas, respektive jeho nadaci. "Jenže takto odpustky nefungují," uvedl Valeš, který poté raději změnil farnost.
