Praha - Sněmovna po více než roce přehlasovala veto prezidenta Václava Klause a schválila antidiskriminační zákon. Podpořilo jej 118 poslanců, proti bylo 16.
Na rozdíl od jiných sporů tak nebude celé důkazní břemeno ležet na oběti, ale bude rozděleno mezi žalobce i žalovaného. Například zaměstnavatel bude muset u soudu vysvětlovat, že chování k zaměstnanci nebylo ovlivněno třeba barvou pleti nebo pohlavím.
Bez antidiskriminační legislativy by Česku hrozily vysoké pokuty od Evropské unie. Zákon vymezuje právo na rovné zacházení a zakazuje diskriminaci například v přístupu k zaměstnání, podnikání, vzdělání či zdravotní péči.
Zákon je povinný pro každou zemi EU, k jeho přijetí se ČR zavázala už před vstupem do společenství. Už jednou parlamentem prošel, postavil se proti němu prezident Václav Klaus.
Odmítl ho podepsat s tím, že Česká republika nepotřebuje další střechový zákon. Tvrdli, že existující zákony chrání občany ČR před diskriminací dostatečně, a pokud ne, měly by se změnit příslušné zákony.
Milionové pokuty
V prosinci 2008 odsoudil ČR za nepřijetí této normy i Evropský soudní dvůr. Česko bude muset zaplatit náklady řízení, které mohou dosáhnout několik tisíc eur. Další pokuty v řádu milionů korun hrozí za každý den, kdy republika neuposlechla soudní dvůr.
Ačkoliv nejprve byli proti zákonu poslanci ODS, pak ČSSD, dnes byl schválen napříč politickými stranami, s výjimkou komunistů.
„Je lepší mít něco, než nic. Proto jsme se dohodli, že po volbách provedeme zásadní změny, tak aby byl zákon jasnější a obsáhlejší," uvedl po hlasování předseda socialistů Jiří Paroubek.
O konkrétních změnách, na kterých chce stavět část předvolební kampaně, ovšem odmítl podrobněji mluvit.
Pospíšil: Lavina žalob nehrozí
Bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) obhajoval normu, na které jeho ministerstvo pracovalo dva roky. Současné znění dokumentu považuje za kompromisní. "Ten zákon neškodí a nikoho nešikanuje," řekl Pospíšil poslancům.
Podle něj nehrozí, že by by po schválení zákona následovala řada žalob kvůli údajné diskriminaci. Zákon počítá se sdíleným důkazním břemenem, to znamená, že důkazy musí předložit jak žalovaný, tak ten, kdo žalobu podává, dodal.
Poslankyně ČSSD Anna Čurdová řekla, že sociální demokracie zákon podpoří, přestože podle ní diskriminované chrání nedostatečně. "Oběti diskriminací budou i nadále odkázani na soudní řízení," dodala. Navíc podle ní kompetence správních úřadů budou malé, stejně jako pravomoci ombudsmana.
Proti antidiskriminačnímu zákonu se postavily například poslankyně Eva Dundáčková a Alena Páralová (ODS). Proti byla i většina komunistů, nezařazení Juraj Raninec a Jan Schwippel a lidovec Ludvík Hovorka.
Vládní zmocněnec pro zastupování státu před Evropským soudním dvorem (ESD) Martin Smolek poslancům nedávno na evropském výboru řekl, že by Evropská komise mohla zahájit soudní řízení proti ČR již v řádu týdnů.
I zaměstnavatel půjde k soudu
Zákon umožní obětem bránit se žalobou u soudu přímo proti diskriminaci. Po jeho přijetí dlouho volaly neziskové organizace hájící práva, seniorů, žen nebo národnostních menšin.
Původní záměr, aby bylo pouze na žalovaném dokázat, že nediskriminoval, ale ve sněmovně neprošel. Podle poslanců, především z řad ODS, by to naopak vedlo k soudní šikaně zaměstnavatelů.
"Žalující musí prokázat, že došlo k jednání, které má znaky diskriminace. Musí tedy prokázat, že se mu něco stalo. Žalovaný by pak musel prokázat, že to bylo na základě jiných důvodů," vysvětlil už před přijetím poslanec Marek Benda.
Poslanci přijetím antidiskriminačního zákona zalepili díru v legislativě, která vznikla v lednu 2007 s novým zákoníkem práce.
Dnes diskriminace v zaměstnání - například sexuální obtěžování od nadřízeného - v podstatě žádnému zákonu neodporuje. Zákoník práce odkazuje v těchto věcech právě na antidisriminační zákon, který nezačal platit.
"S přijetím antidiskriminačního zákona se počítalo například při vytváření zákoníku práce, který tak znemožňval zaměstnancům dostatečně bránit svá práva v případě diskriminace v pracovněprávních vztazích," upozorňovalo Sdružení na ochranu spotřebitelů.
Je to je první krok
Antidiskriminační zákon se netýká jen znevýhodňování v zaměstnání. Stejně tak jím půjde postihnout třeba diskriminace ve školách, na úřadech nebo třeba v restauracích.
Právníci ani politici se neshodnou, jestli antidiskriminační zákon jen neopakuje to, co už obsahují jiné platné zákony. Jisté je, že například ženy žalující zaměstnavatele za diskriminaci zatím od českých soudů odcházejí jako poražené.
Zástupci neziskových organizací zaměřených na pomoc seniorům a hájících práva žen už zákon přivítali. Přijetí normy však považují za pouhý první krok na dlouhé cestě.
"Myslíme si, že je to pozitivní signál do společnosti," řekla ČTK Alexandra Jachanová Doleželová ze společnosti Gender Studies.
Podle ní nový zákon znamená základ pro možnost boje proti diskriminaci, ale vadí jí například, že neziskovým organizacím neumožňuje podávat v případě diskriminace hromadné žaloby a že oběti nemají nárok, aby je k soudu doprovázeli odborníci z těchto sdružení.
