Praha - Na dvě stovky lidí na Václavském náměstí v Praze uctili památku Mistra Jana Husa. Ani horký letní den je neodradil, aby přišli vyjádřit odmítavý postoj k církevním restitucím. Podepisovali petici nejen za referendum o majetkovému vyrovnání státu s církvemi, ale i za obecné referendum.

Demonstranti si přinesli československé vlajky a transparenty. Na nich stálo: "Nerozkrádejte, nerozdávejte, odstupte", "Stydím se za vládu a prezidenta a chci jejich demisi", "Pryč s Klausem a vládou" nebo "Kalouskův božský tunel".

"Tak jako hejno krkavců snesli se na tuto zemi, aby vyklovali každé zrnko zlata a stříbra. Nemají slitování. Jejich srdce zjedovatěla touhou po bohatství, se vším kupčí, všechno prodávají," připomněl z tribuny řečník Husova slova.

Český myslitel, kazatel a vůdce reformního hnutí Hus se narodil kolem roku 1372 a 6. července 1415 byl upálen. Káral nedostatky feudální společnosti a ostře kritizoval především vysoké církevní hodnostáře. Vzorem mu byl anglický reformátor Jan Viklef (John Wyclif), který vyzýval ke zbavení církve pozemkového majetku zásahem světské moci a k obnovení jejího apoštolského poslání.

V roce 1414 Hus odjel na koncil do Kostnice hájit své učení. Koncil označil některé články jeho spisů za kacířské. Hus je odmítl odvolat, a byl proto odsouzen a upálen. Jeho smrt urychlila české reformní hnutí, které přerostlo v husitskou revoluci.

Hus mimo jiné jako rektor pražské univerzity prosadil u krále Václava IV. hlasovací převahu českých mistrů proti cizincům a proti latině zdůrazňoval úlohu českého jazyka. Zjednodušil také český pravopis tím, že zavedl diakritická znaménka.