Praha - Třetí propad půdy při stavbě tunelu Blanka znovu vyburcoval i odpůrce ražby tunelu na prodloužení metra pod Červeným vrchem.
Občanské sdružení Červený vrch tak znovu ve svých dopisech upozorňuje příslušné instituce na rizikovost ražby, která dle jeho informací může poškodit především okolní budovy. Spolek, který je z velké části složen z obyvatel zmíněné lokace, tentokrát oslovil i kancelář ombudsmana.
"Sílí tlak veřejnosti, aby trasa metra byla navrácena mimo rizikovou zónu deformačního ovlivnění obytných výškových objektů," uvádí předseda sdružení Zdeněk Stehlík. V argumentaci se opírá o znalecké posudky, které si sdružení nechalo vypracovat mimo jiné od Kloknerova ústavu ČVUT.
Podle nich hrozí kvůli následkům ražby především pokles nebo naklonění domů. Stavební práce prý může zkomplikovat také tektonický zlom, který se pod čtrnáctipatrovými domy nachází a nebezpečí kolize s "jiným báňským dílem".
Společnost Metrostav, která má společně s firmou Hochtief ražbu tunelu na starosti, obavy z uvedených rizik odmítá. "Nebezpečí rozhodně nehrozí, tunelů metra v Praze bylo bezpečně postaveno více než 60 km a zde to nemá proč být jiné," odmítá obavy lidí mluvčí společnosti František Polák.
Na ražbu traťových tunelů Metrostav použije mechanizovaný štít, který výstavbu výrazně urychlí (až 300 metrů za měsíc) a rizika výstavby údajně sníží na minimum. Mluvčí také popřel možný výskyt starého tunelu.
Blanka se opakovat nebude
"Nemám k disposici informaci, že by v trase zmíněné dílo existovalo, ale vždy při ražbě se dělají v případě pochyb průzkumné vrty, které by případné podzemní prostory odhalily s dostatečným předstihem," popsal pracovní postup.
Obavy z pochybení umocnil nedávný propad při ražbě tunelu Blanka. "Paralela neexistuje - traťové tunely mají průměr 6 metrů, automobilové tunely několikanásobně větší," vysvětluje mluvčí stavební firmy s tím, že k bezpečnosti přispěje i ražba ve větších hloubkách, kde jsou geologické podmínky obecně lepší.
Víra pražského magistrátu, který obě zakázky vypsal, ve schopnosti Metrostavu už tak silná není. K poslednímu propadu došlo v úterý 6. července na rohu ulice U brusnice a třídy Milady Horákové. Na místě vznikl kráter o průměru asi 15 metrů. Pod nánosem zeminy tehdy na šest hodin uvízl bagrista.
Primátor města Pavel Bém následně v rozhovoru pro Aktuálně.cz nevyloučil, že by to pro Metrostav mohlo mít další následky i u jiné stavby.
"Pokud závěry všech analýz a šetření povedou k tomu, že budeme vypovídat smlouvu na stavbu Blanky, pak se to musí nutně promítnou i do dalších kontraktů," naznačil Bém, že Metrostav může přijít i o lukrativní kontrakt na ražbu tunelu na prodloužení trasy metra A.
Trasa s konečnou zastávkou na ruzyňském letišti bude dlouhá bezmála třináct kilometrů, přičemž první úsek přes Červený Vrch, Veleslavín a Petřiny do Motola by měl být hotov v roce 2014.
U stanice Veleslavín má navíc vzniknout nové záchytné parkoviště P+R a zároveň velký dopravní terminál pro pražskou i příměstskou dopravu. Až do Ruzyně by měl být tunel vyhlouben v roce 2018, dalšími stanicemi budou Bílá Hora, Dědina a Dlouhá Míle, kde vyroste další terminál pro Kladensko.
Celkem by nový úsek metra měl stát takřka 19 miliard korun, přičemž zhruba osm miliard Praha získá z fondů Evropské unie.
Hlavní město zároveň plánuje stavbu linky D. Ta spojí centrum metropole od Hlavního nádraží přes náměstí Míru až po Depo Písnice a měla by tak ulehčit především přetížené trase C. Podle plánů bude celá stavba stát více než 40 miliard korun a stavba proběhne ve třech etapách. Zahájení plánuje magistrát na rok 2012 nebo 2013.
