Když loni v prosinci předložil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vládě zákon o odpadech, jeho hlavní náplní bylo motivovat obce k větší recyklaci či postupně zvyšovat poplatek za odpad. Letos v květnu však do návrhu přibyly dva totožné pozměňovací návrhy poslanců Antonína Staňka (ČSSD) a Jana Zahradníka (ODS), které minulý týden prošly sněmovnou s celým zákonem. Do velké míry jdou proti smyslu původního Brabcova návrhu.
Podstatný pro pochopení jejich významu je systém vybírání poplatků za odpad. V Česku končí odpad na zhruba 180 skládkách. V první linii za něj platí takzvaní původci, což jsou obce, města či průmyslové firmy. Peníze od nich inkasují provozovatelé skládek. Odváděné peníze mají motivovat původce, aby co největší množství odpadu zpracovali.
V druhém stupni odvádí provozovatelé skládek peníze primárně obcím a městům, na jejichž území se skládka nachází. Právě skládkařům nahrávají pozměňovací návrhy poslanců Staňka a Zahradníka. Podle legislativy mohli dosud pětinu uloženého odpadu ročně zařadit do kolonky, na kterou se poplatky nevztahují. Jedná se odpad, který se používá pro samotný provoz skládky - například na zajištění její stability.
Jak však plyne ze zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu, skládkaři zmíněnou dvacetiprocentní kvótu v praxi překračují. Do kategorie, za niž se poplatky nevybírají, zařazují mnohem větší podíl odpadu. Případně odpad sloužící k technické podpoře skládky využívají už v první fázi provozu, přičemž nakládat se s ním smí až při uzavření skládky. V praxi to znamená, že obce, města a Státní fond životního prostředí přichází o velké množství peněz.
Návrh by připravil obce o stamiliony
"Nejvyšší kontrolní úřad již v roce 2012 konstatoval na základě kontrol, které provedl na 14 skládkách, že 98,5 procenta nebezpečného odpadu skončí na skládkách bez vybrání zákonem stanoveného poplatku," řekl Aktuálně.cz Vlastislav Málek, starosta Čáslavi, jenž vede spor o poplatky kvůli zmíněnému druhu odpadu s firmou AVE CZ. Firma zmíněný odpad využívá už v první fázi provozu.
Pozměňovací návrhy Staňka a Zahradníka by do budoucna zaručily, že by se skládkaři už nemuseli žádných sporů obávat. Města by na ně neměla páku, jak po nich peníze za odpad sloužící k zajištění provozu skládky vymáhat. A veřejným rozpočtům by chyběly stamiliony korun. Jen samotná Čáslav takto v roce 2018 přišla o 128 milionů, které středočeský krajský úřad nepravomocným rozhodnutím nařídil firmě AVE CZ uhradit.
"Opakovaně v těchto řízeních upozorňujeme na to, že správní orgány dovozují vůči provozovatelům skládek povinnosti, které nevyplývají ze zákona o odpadech. Zároveň tyto orgány veřejné správy svévolně vylučují nakládání s odpady, které je podle tuzemské i unijní právní úpravy přípustné," stojí si za svým postupem AVE CZ, které se odvolalo k ministerstvu životního prostředí.
"Pozměňovací návrh dává původcům odpadu jistotu, že odpady a materiály, které byly řádně a v souladu s integrovaným povolením a provozním řádem skládky využívány ke stavbě komunikací, obvodových hrázek, k zabránění úletu odpadků apod., nebudou po změně stanoviska orgánů státní správy považovány za odpady odstraňované a nevznikne k nim žádná dodatečná poplatková povinnost," vysvětlil Aktuálně.cz poslanec Zahradník.
Žádné integrované povolení však zákonný zákaz využívat odpady v první fázi provozu skládky zrušit nemůže. Problém je, že skládkaři si povolení vykládají tak, aby zmíněný limit nemuseli dodržovat. Obce jsou v postavení, že na jeho porušení zpravidla přijdou až při zpětné kontrole vybraných poplatků, jako se stalo Čáslavi. Skládkařům teď nahrává sněmovnou přijatý zákon, na tahu je však ještě Senát.
Překrucují realitu, říká Transparency
Podle Staňka jsou v tomto sporu slabším hráčem právě průmyslové podniky. Vychází ze své zkušenosti z komunální politiky, dříve byl primátorem Olomouce. "Je to (návrh) žádoucí vzhledem k tomu, že rozpor je ze strany některých obcí, v jejichž katastru se nachází skládky, využíván k uplatňování požadavků na odvod poplatků za odpad již dříve využitý jako materiál k zajištění tvaru a stability skládky a terénní úpravy," řekl Aktuálně.cz.
Nezisková organizace mapující veřejnou správu Transparency International odmítá Staňkovu a Zahradníkovu interpretaci, že zmíněný druh odpadu, jehož objem překročí zmíněnou dvacetiprocentní kvótu nebo se využívá už v první fázi provozu skládky, je legálně uložený. A že snaha obcí ho zpětně zpoplatnit není legitimní.
"Poslanci Zahradník (ODS) a Staněk (ČSSD) překrucují realitu. Za legálně umístěný odpad v souladu s právními předpisy a povoleními by samozřejmě poplatek doměřen nebyl. Jejich návrh naopak otevírá prostor pro nedoměření poplatku za nelegálně umístěný odpad, což v podstatě znamená miliardové ztráty pro veřejné rozpočty," sdělil Aktuálně.cz právník Transparency International Petr Leyer.
Zásah do právní jistoty, varuje ústavní právník
Schválené pozměňovací návrhy Staňka a Zahradníka jsou podle expertů problematické ještě v jednom rozměru. Původcům odpadu a skládkařům, kteří nerespektují onen dvacetiprocentní limit či odpad využívají už v první fázi provozu, v důsledku zpětně odpouští hradit poplatky. Podle ústavního právníka a člena Legislativní rady vlády Jana Wintra je to v rozporu s nejvyšším zákonem této země - ústavou.
"Z textu pozměňovacího návrhu i z odůvodnění je evidentní záměr vytvořit retroaktivní pravidlo, že za takové ukládání odpadu se v některých případech poplatek neplatí, a to zpětně," uvádí Wintr v posudku, jejž má Aktuálně.cz k dispozici. Vidí riziko i v tom, že by obce na základě takto schváleného zákona mohly naopak peníze skládkařům vracet. V této souvislosti mluví Wintr o závažném zásahu do principu právní jistoty a důvěry v právo.
Jeho odborný názor je jasný. Zákon jde proti jednomu z principů ústavy, jenž zakazuje zasahovat do účinků zákona zpětně. "Považuji proto posuzovaný pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona o odpadech za protiústavní, odporující článku (…) ústavy (Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana, pozn.aut.), který zakotvuje zákaz pravé retroaktivity jako jednu z náležitostí demokratického právního státu."
Zahradník a Staněk argumentují rozdílným posudkem, který pro ně zpracoval jiný člen Legislativní rady vlády, její místopředseda Aleš Gerloch. "Případnou retroaktivitou navrhované úpravy se ve svém posudku zabýval prof. JUDr. Gerloch a shledal ji jako ústavně konformní," poznamenal Staněk.
