Praha - Obchod s lidskými tkáněmi svěřila česká vláda soukromé firmě PrimeCell. Pouští se tak do stejného rizika jako v roce 1992, kdy chtěla obchodovat s krví prostřednictvím společnosti Diag Human.
Později vláda od smlouvy s Diag Human odstoupila a dnes čelí arbitráži, v níž majitel Diag Humanu Josef Šťáva žádá 15 miliard.
Příběh s tkáněmi je v mnoha ohledech podobný. Ve zdravotnictví se dají z lidského těla použít krev, tkáně a orgány.
Poslední schůze vlády
Diag Human měl převzít produkty všech transfuzních stanic, Prime Cell získala rozhodnutím vlády Mirka Topolánka kontrolu nad dvěma ze tří tkáňových bank, konkrétně v Brně a Ostravě. Brněnská banka přitom kontroluje 80 procent odběru tkání z mrtvých těl. Tkáněmi se míní především oční rohovky a buněčné štěpy kůže, šlach a kostí. Do stejné kategorie patří také placenty a kostní dřeň.
Topolánkovi ministři na své poslední schůzi 4. května 2009 jednohlasně rozhodli o tom, že stát předá tkáňové banky Fakultních nemocnic v Brně a Ostravě akciovým společnostem Národní tkáňové centrum, resp. Centrum tkáňové terapie a diagnostiky.
Stát si ponechá v první firmě 24 procent akcií, ve druhé 20 procent. Zbylé akcie převezme soukromá společnost PrimeCell.
Stát dodá podle důvodové zprávy k vládnímu usnesení vědecký personál, PrimeCell bude mít na starosti obchod a finance.
Zkušený, unikátní, bohatý
Předkladatelka návrhu, ministryně zdravotnictví Daniela Filipiová v důvodové zprávě vysvětlila, proč zvolila bez výběrového řízení právě PrimeCell: "Představuje strategického partnera s vysokou mírou zkušenosti s oblastí léčivých přípravků pro moderní terapii. Prostřednictvím spoluvlastnictví společných podniků získá stát přístup k unikátní infrastruktuře a zisku společných podniků."
Podle Filipiové stát ušetří 935 milionů korun, které se společnost PrimeCell údajně zavázala investovat v letech 2009 a 2010. Investice jsou nezbytné, protože stávající vybavení tkáňových bank neodpovídá novým předpisům Evropské unie.
Od vládního rozhodnutí uplynulo deset měsíců a PrimeCell zatím žádné investice nepřinesla. Pouze požádala evropské strukturální fondy o podporu na projekty "Inovace národního tkáňového centra", "Next-M", který vytvoří obchodní síť s tkáněmi, a "4Medi", jehož prostřednictvím se bude financovat biotechnologický park v Ostravě.
Na každý z projektů žádá přes 100 milionů korun.
Řízení tkáňových bank převezme PrimeCell koncem roku.
Poštovní schránka s roční dcerou
Ukončení spolupráce s firmou Diag Human zdůvodnil ministr zdravotnictví Martin Bojar tím, že je právní nástupkyní firmy Conneco obchodující načerno s krevní plazmou. Společnost PrimeCell je přinejmenším záhadnou společností, o které se neví, komu patří. Navíc její popis od Filipiové neodpovídá skutečnosti.
Proto nejde vyloučit, že stát nakonec objeví dobré důvody, proč od smlouvy s PrimeCell odstoupit. Pak může hrozit nová pokuta.
PrimeCell je ve skutečnosti poštovní schránka, kterou třetím rokem spravuje společnost Smart Companies v kancelářském domě v Koněvově ulici na pražském Žižkově. Správci schránky poskytují zájemcům kontakt na místopředsedu představenstva Lukáše Schůrka, který sídlí v kancelářích firmy Chondros, do loňského roku jediné dcery Prime Cell.
Kancelář Chondrosu je už druhý rok k nalezení v areálu Výzkumného ústavu experimentální medicíny Akademie věd v Praze-Krči.
"Firma Chondros byla přijata jako začínající firma do podnikatelského inkubátoru v našem Inovačním biomedicínském centru na vlastní žádost. Zde si začínající firmy mohou pronajmout prostory a registrovat adresu sídla. Chondros zde má pronajatu jednu místnost, za jejíž nájem řádně platí," potvrzuje existenci dceřiné firmy ředitelka ústavu Eva Syková.
Tajní spolupracovníci, neznámé výsledky
Schůrek tvrdí, že PrimeCell s několika vědci spolupracuje, odmítá však sdělit jejich jména: "Odborníci nám ale neudělili souhlas ke zveřejnění jejich jmen. To je standardní opatření, které se používá z důvodu zamezení konkurenčním aktivitám," vysvětluje.
Vědci z Ústavu experimentální medicíny podle ředitelky Sykové s PrimeCell dosud nespolupracovali.
PrimeCell je ve výzkumu nováčkem, česká vědecká databáze ani světové přehledy neuvádějí žádnou její aktivitu.
Stopa v golfovém klubu
Jako u mnoha jiných českých firem není jasné, komu PrimeCell patří. Svým vlastníkům rozdělila tzv. listinné akcie na majitele. Záleží tedy jen na nich, jestli se k akciím přihlásí. Navíc se jich mohou kdykoli zbavit, aniž mají povinnost někoho informovat.
"Minoritním akcionářem, který udělil souhlas se zveřejněním, je pan Michal Zahradníček. Ostatní podíly jsou ve vlastnictví fyzických osob v ČR. Evidence je vedena dle režimu obchodního zákoníku," odpověděl na dotaz po majitelích Schůrek.
Zahradníčkovi patří několik firem, které se věnují především poradenství v oborech IT a zdravotnictví a jedna z nich staví sluneční elektrárny. Jako poradce se účastnil transformace slovenských nemocnic během reformy zdravotnictví, radil plzeňskému hejtmanovi, když převáděl krajské nemocnice na akciové společnosti, a spolupracoval se sítí nemocnic Agel. Pracuje ve vedení České golfové federace.
Právě Zahradníček založil PrimeCell, loni však firma vydala nové akcie a zakladatel o majoritu přišel. Dnes je Zahradníček šéfem dozorčích rad obou vznikajících tkáňových center.
Fyzická osoba, občan ČR
Jak se jmenuje většinový vlastník, který bude obchodovat s tkáněmi českého obyvatelstva, tají i ministerstvo zdravotnictví: "Akcionáři jsou fyzické osoby, občané ČR," odpověděl na dotaz Aktuálně.cz mluvčí Vlastimil Sršeň.
Opakovanou otázku, jestli je ministerstvo o většinovém majiteli dostatečně informováno, odbyl Sršeň frází: "Na základě obchodního zákoníku se na všechny akciové společnosti a odpovědnost jejich orgánů vztahují stejná pravidla."
Obdobně mlčí i zástupci státu ve vedení tkáňových center. Na oficiální dotaz Aktuálně.cz odmítl odpovědět ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus, který je členem představenstva Národního tkáňového centra.
V budově ostravského Zdravotního ústavu sídlí Centrum buněčné terapie. V jeho představenstvu zastupuje stát šéf ústavu Petr Hapala. K dotazu o majitelích PrimeCell se rovněž nevyjádřil.
