Rozhovor - S předsedkyní rady Ústavu pro studium totalitních režimů Petruškou Šustrovou jsme se sešli ve čtvrtek jen krátce po sérii tiskových konferencí, které se točily kolem odvolání ředitele ÚSTR Daniela Hermana, odvolaného poté, co Senát dovolil další členy rady ústavu.
Zprava od ODS padala slova o "oranžovo-rudém" spiknutí, zleva z řad ČSSD o "pravicovém bolševismu".
"Dovedete si představit, že by se něco takového dělo při odvolávání prezidenta Akademie věd?" povzdechla si na úvod Šustrová.
"Nejsem ani komunistka ani sociální demokratka, ani nejsem jejich volič," říká signatářka Charty 77, označovaná často za levicově zaměřenou.
Během rozhovoru se mě snaží přesvědčit, že důvodem Hermanova odvolání není jeho "antikomunismus", ale způsob, jak se digitalizují archiválie StB: "Víte, digitalizace je složitá a je obtížné ji vysvětlit. Když řeknu, že ani jeden fond není zdigitalizován v úplnosti, tak to veřejnosti neřekne nic. Zato jestli trockistka jsem, nebo nejsem, to je zajímavé."
Tím, že novou ředitelku Pavlu Foglovou zná a že to byla její volba, se Šustrová netají:" Já znám paní Foglovou léta, znám jí dobře. Ona musela odejít ze školy, protože její otec měl politický škraloup, sama přepisovala samizdaty. Její charakter, minulost a postoje jsou zárukou, že žádné zkreslování minulosti nepřipustí."
Aktuálně.cz: Teď jste oslovovala, jak sama říkáte, historiky - to se nepovedlo. Zároveň ale říkáte, že Daniel Herman selhal manažersky. Tak koho chcete - renomovaného historika, nebo manažera?
Šustrová: Ústav sice potřebuje zvednout prestiž, která v odborných kruzích není valná, i když se to taktně a z politických důvodů neříká příliš nahlas, ale myslím, že historik je cennější pro práci, kterou dělá.
A.cz: Pro laiky: co konkrétně Hermanovi vyčítáte?
Třeba to, jak funguje digitalizace. Sice se digitalizují obrovské počty stránek, ale nejsou opatřeny archivními metadaty. Takže v úložišti je může najít jedině pracovník IT, ale nikoliv archivář. Navíc jen malá část archivářů má přístup do úložiště, kde digitalizované svazky jsou. Archiválie nejsou zkatalogizované v počítači, takže se s tím nedá běžně pracovat.
Já si představuji, že by měl existovat dálkový přístup, kde dostanete heslo a pak si můžete v knihovnách a katalozích normálně hledat. Nic takového není.
Za vším hledej digitalizaci?
A.cz: No moment, ale digitalizace je přece hlavní práce ÚSTR - aby se zpřístupnily vůbec svazky StB...
Jde také o to, aby se svazky neničily. Když si vezmete, kolikrát si někdo půjčí svazky z doby Slánského...
A.cz: Hlavně ale jde přece o to, aby nezůstaly nepřístupné...
Ale to zatím teď jsou. Pokud teď budete chtít jakýkoliv svazek nebo jiný materiál, objednáte si ho na badatelně, z badatelny zavolají na lustrace, jestli je ten svazek zdigitalizovaný, pokud je, zavolají na pracoviště IT, aby to vyndali z úložiště a dali to někam, kam může archivář. To by mělo být tak, že to archivář může najít sám.
A.cz: Dobře, ale Daniel Herman byl ředitelem třetí rok, takže jste na to přišli až teď, v poslední době?
Já na to poukazovala na radě nejméně dva roky. Dokonce se o tom jednalo, nevyplynulo z toho nic, zvukové zápisy z minulé rady neexistují. Takže jsem o tom mluvila, ale nějaký důkaz pro to nemám.
A.cz: Daniel Herman nicméně argumentuje tím, že se už podařilo zdigitalizovat 30 milionů stránek, což je asi 20 procent fondu...
Jiní odborníci říkají, že je to šest až sedm procent. I ten počet je problém: nejméně polovina z tohoto množství, spíš víc, je zdigitalizována na průtahovém skeneru, který udělá jednu a druhou stranu. A nikdo neví, kolik těch stránek je bílých, protože skener dodá jen počet stránek.
Plán, který nedokážu pochopit
A.cz: Mě ale spíš zajímá, zda můžete jako rada zaručit, že se digitalizace teď nezpomalí...
Archiv je teď zahlcen digitalizací, která se provádí bez řádného plánu. Musí to mít logiku - třeba že nejdřív to, co se nejvíc půjčuje, aby se to neničilo. Nebo to, co archiváři a historici vyhodnotí jako nejdůležitější. Teď to funguje tak, že se ve Washingtonu domluví, že jim ústav předá archiválie židovského fondu - a tak se digitalizuje židovský fond.
A.cz: Takže je to úplně nahodilé?
Není to úplně nahodilé, ale je to podle plánu, který já nedokážu pochopit.
A.cz: Můžete ale zaručit, že cílem není, jak říká premiér, zamknout archivy StB ve sklepě?
Nevím, koho cílem. Pokud mluví o plánu neznámých spiklenců nebo komunistů či jiných zloduchů, tak nevím. Pokud jde o radu, není cílem omezit přístup k archiváliím, ale systematizovat jejich digitalizaci a nejpozději do konce roku - pokud se to podaří - umístit alespoň jeden fond na web, abyste přes heslo mohl vzdáleně přes počítač k archiváliím. A postupně by se tam měly dostat ty nejdůležitější věci.
Mluví se jen o svazcích StB, kde lidé vidí jen ta udání. Ale to je daleko širší agenda - třeba plány práce, kde zjistíte, co chtěla StB dělat třeba v příslušném kraji, proti komu se zaměřovala apod. Jsou tam jména, která v jednotlivých svazcích ani nenajdete.
Tyto věci jsou ve Stanfordu v Kalifornii, v archivu Pavla Žáčka (první ředitel ÚSTR, dnes ředitel kanceláře ústavu - pozn. A.cz), já jsem je tam viděla - ale tady se nedigitalizovaly. Já nevím proč.
Pět ředitelů za pět let
A.cz: Co je ale podezřelé: Senát dovolí radu ÚSTR a ta nedlouho poté odvolá ředitele. Rada se skutečně ocitá v podezření, že jedná na politickou objednávku. Máte argumenty, že tomu tak není?
Máte vy argument, že když jste sem šel, nikoho jste nepřejel? Jestliže mě někdo označí za maoistku, jak já mám dokázat, že nejsem maoistka a nikdy jsem nebyla? Ta nepravda se strašně špatně dokazuje.
A.cz: Nezačne se ale zkreslovat pohled na minulý režim?
To záleží přece na historicích. Rada je tu z vůle Senátu, aby dohlížela na ředitele ÚSTR, a na druhé straně aby odstínila politické tlaky. Pro mě je nepřípustné, aby politik poučoval historika, jak má popisovat minulost. A rada je odhodlána takové tlaky eliminovat.
A.cz: Skutečně všichni, i nově zvolení členové rady?
Ano, myslím i nově zvolené členy. I staronovou členku rady paní Kavalírovou. Historické bádání musí být svobodné. Novou ředitelku osobně znám a jsem přesvědčena, že žádné zkreslování historie nepřipustí.
A.cz: Pavla Foglová je ale už pátým ředitelem za pět let existence ústavu...
Já se na to dívám obráceně. Ředitel Žáček tam byl dva roky, dva a půl roku Daniel Herman. To sice taky není doba, kterou bych si představovala pro řízení takhle velké instituce, která teprve vzniká. Takže máte i nemáte pravdu: pět ředitelů za pět let, ale dva z nich tam byli dohromady ani ne půl roku (odvolaný Jiří Pernes a přechodný Zdeněk Hazdra - pozn. A.cz).
Zpolitizovaný ÚSTR
A.cz: Dobře, ale sama říkáte, že ÚSTR nemá renomé, historici se do něj nehrnou. Není i tohle chyba rady, která tedy špatně vybírala ředitele?
Upřímně: kdybych byla v radě od začátku, tak bych pro Pavla Žáčka hlasovala rovněž. V době, kdy se vypisoval konkurz, bych už nedala hlas Pavlu Žáčkovi.
A.cz: Nová ředitelka chce usilovat o odpolitizování ústavu. Znamená to, že je teď zpolitizovaný?
Teď zrovna neobyčejně zvnějšku. Ale i zevnitř. Když vystoupí nezávislé odbory a soudí záměry rady optikou spojení ČSSD a KSČM, tak to by nemělo být.
