Praha - Pošmourné a chladné listopadové odpoledne prořízly tóny britské hymny. Pak slovenské. A nakonec české. Nízko nad Prahou, tak nízko, že byla zřetelně vidět červená a zelená poziční světla, přeletěly armádní stíhačky Gripen. A veteráni bojů proti nacistickému Německu, generálové Emil Boček a Pavel Vranský, odkryli plachtu zakrývající obvod památníku letcům RAF.
Pod plachtou se skrývaly desky se jmény 2507 Čechů a Slováků, připevněné po obvodu k památníku, který v Praze vzbudil četné kontroverze. Ode dneška tak lze říkat, že je památník veteránům druhé světové války kompletní: připomíná nejen hrdinství těch, kteří odešli bojovat za svobodnou vlast do Královského letectva, ale i jména všech těchto lidí.
"Jsem poctěn a myslím, že mohu hovořit i jménem svých kolegů, že jsou naše jména zapsána na této pamětní desce památníku Okřídleného lva. Naše úsilí, úspěchy i ztráty tak zprostředkovávají trvalé poselství pro budoucí generace," vzkázal na dálku někdejší stíhač Miroslav Liškutín, který žije v Anglii.
Liškutín je jedním ze dvou posledních žijících Čechů, kteří za války usedli do kokpitu britské stíhačky. Tím druhým je Emil Boček, brněnský rodák, kterému se loni splnil sen, když se několik sdružení a institucí složilo a umožnilo mu, aby se na kdysi slavné britské letecké základně Biggin Hill na okraji Londýna znovu proletěl spitfirem.
"Beru to jako poctu všem, kteří létali," vyprávěl tehdy v Anglii očividně dojatý a skromný Boček a myslel tím své spolubojovníky.
Teď je dojatý podruhé, i když to v listopadovém pražském počasí není příliš vidět. Přítomní pracovníci britské ambasády to komentují lakonickou poznámkou "English weather", tedy anglické počasí. Je to ale rozdíl oproti Bočkovu loňskému letu nad Londýnem - tehdy bylo v Anglii tak hezky, že dokonce místní média psala, že to počasí je na ostrovní poměry až podezřele hezké.
Emil Boček odhalil finální podobu památníku s Pavlem Vranským, mužem, který za války bojoval u Tobruku a jako telegrafista na bombardéru Liberator se účastnil misí proti německým ponorkám.
"Tento památník je poctou všem našim kamarádům, kteří už nejsou dávno mezi námi, ať už padli za války, nebo umřeli zde. Tu poctu si zasloužili. Položili životy za to, že my ostatní můžeme žít," řekl na setkání před odhalením památníku Vranský.
Skutečnost, že veteránů už je málo, s sebou nese i to, že kdekoliv se objeví, jsou hned v centru pozornosti. "Včera jsem byl v Holešově na odhalení pamětní desky, dneska tady," vypráví Emil Boček v jednom z mála nestřežených okamžiků, když přecházíme z tiskové konference k památníku a on zrovna neposkytuje oficiální rozhovory nebo nemluví na mikrofon.
Čtyřiadevadesátiletý Boček říká, že stejně jako loni zvládá všechny domácí práce sám. Už před časem ovdověl. "Uvidíme, jak dlouho mi to půjde," poznamenává, než se ztratí ve špalíru vojáků před památníkem. Vypadá přitom stejně vitálně jako loni, když se v letecké kombinéze vysoukal z kokpitu spitfiru.
Památník v podobě okřídleného lva neměl úplně snadný "život". Čechy nic nestál, složila se na něj více než třemi miliony korun britská komunita v Česku.
Problémem ale byl nesouhlas pražských památkářů, mezi jejichž argumenty patřilo i to, že na Klárově už jeden památník je - dílo sochaře Vladimíra Preclíka v podobě potrhané vlajky, vzdávající poctu druhému odboji. Nesouhlas dodatečně přebil verdikt ministerstva kultury, které s památníkem nemělo problém, Praha 1 ale za umístění bez souhlasu památkářů zaplatila pokutu.
Další rozruch vzbudila nedávno slova primátorky Adriany Krnáčové a šéfky magistrátního výboru pro kulturu a památky Elišky Kaplicky-Fuchsové, která veřejnost pochopila jako záměr památník z centra Prahy odstěhovat.
Na to nyní reagovali i letci Boček a Vranský. "To může nařídit jedině blbec, že to tak musím říct," řekl nazlobeně Boček. "Přestěhování z Klárova by nepřicházelo v úvahu," souhlasil s ním Vranský.
Eliška Kaplicky-Fuchsová nicméně už koncem srpna on-line deníku Aktuálně.cz řekla, že původně hovořila spíš o scénáři, ve kterém by měla na vznik pomníku vliv - v roce 2014 ještě na magistrátu nepracovala. "Nikdy jsem nechtěla památník letců odstraňovat, vážím si té symboliky," řekla také. Potvrzení, že se památník odstraňovat nebude, zaznělo i z úst účastníků tiskové konference na Klárově.
