Protestují proti návrhu ministerstva v letech 2008 až 2012 rozdat podnikům emisní povolenky na 102 milionů tun oxidu uhličitého. Greenpeace na dřevěnou konstrukci umístili nápis "Zrušeno pro nečinnost" a "Nechrání klima, ale znečišťovatele".
"Návrh plánu předpokládá zvýšení českých emisí oxidu uhličitého oproti roku 2005 o čtvrtinu. Smyslem plánu má být přitom podle směrnice Evropské unie jejich snižování. Greenpeace zmíněné rozhodnutí hodnotí jako rezignaci ministerstva na ochranu klimatu," řekl ČTK mluvčí Greenpeace Karel Dolejší.
"Ministr (Petr) Kalaš, který v minulosti působil jako konzultant Světové banky pro klimatické změny, připuštěním návrhu ve výše zmíněné podobě zklamal," doplnil výkonný ředitel české kanceláře Greenpeace Jiří Tutter.
Vedoucího kampaně Greenpeace pro energetiku Jana Rovenského přijal ministr Petr Kalaš. "Ministr mu řekl, že je otevřen dialogu a návrh může být změněn v průběhu měsíční debaty, pokud se v ní objeví relevantní argumenty. Sám ale do diskuse nechce vstupovat, aby nebyla zpolitizovaná," řekla ČTK mluvčí ministerstva Karolín Šůlová.
Vedení ministerstva se s aktivisty dohodlo na ukončení protestu. Mezi tím ale nespokojený návštěvník ministerstva, který nemohl kvůli zablokovaným dveřím vyjít z budovy hlavním vchodem, zavolal policii.
| Více o obchodu s čistým vzduchem ČTĚTE ZDE |
Ministři průmyslu a životního prostředí Martin Říman (ODS) a Petr Jan Kalaš (bezpartijní) se totiž před několika dny shodli na tom, že by uhelné elektrárny, chemičky či hutě mohly v letech 2008 až 2012 vypustit každoročně do ovzduší bezmála 102 milionů tun oxidu uhličitého.
Je to o téměř dvacet milionů tun více, než podniky vypustily do ovzduší vloni. A to Evropská komise přidělila českým firmám 96,7 milionů tun. "Přebytečné" emise tak mnohé firmy prodaly a vydělaly souhrně miliardy korun.
"Navržené množství povolenek reflektuje reálné potřeby podniků," obhajuje návrh takzvaného národního alokačního plánu Rút Bízková, náměstkyně ministra životního prostředí Kalaše, který se mezinárodnímu obchodu s emisními povolenkami a celosvětovými klimatickými změnami věnoval jako expert Světové banky a OSN.
"Potřeba vyššího počtu povolenek vychází z analýzy výpoje HDP, růstu spotřeby energií i celého průmyslu. Návrh je podložený čísly, rozhodně není nadsazený," řekl ČTK ministr Říman.
Ambrozkova výzva nepomohla
Ministerstva průmyslu a životního prostředí se vydala přesně opačným směrem, než před svým odchodem vyzval exministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL).
"Nová vláda by měla zvážit všechny možnosti včetně varianty přidělení menšího množství povolenek, než je očekávaná úroveň jejich potřeb. Tato varianta by mohla více motivovat k modernizaci ekonomiky, zvýšení efektivity a snížení produkce esmisí," navrhoval Ambrozek.
Dodal, že požadavek na vyšší emise oxidu hličitého stejně může narazit v Bruselu, který má při přidělování povolenek poslední slovo.
"Brusel ví, kolik emisí u nás vzniká, tudíž bude těžké obhájit vyšší požadavky," řekl nedávno Ambrozek.
Omezování skleníkových plynů a ochrana zemského klimatu patří mezi priority Evropské unie.
V exhalacích jsme rekordmany
Ekologická sdružení Centrum pro dopravu a energetiku, Hnutí Duha a Greenpeace návrh ministerstev průmyslu a životního prostředí kritizují. Uvedla, že nárůst z loňských 82 milionů tun na plánovaných 102 milionů je větší než kompletní exhalace celého Estonska či Slovinska.
"Ze všech dvaceti tří zemí Evropské unie, které své návrhy takzvaného alokačního plánu už zveřejnily, chce Česká republika příslušným odvětvím povolit v přepočtu na jednoho obyvatele druhé nejvyšší znečištění," stojí v prohlášení tří nevládních organizací.
Na každého Čecha připadá podle navrženého množství povolenek deset tun skleníkových plynů. Hůře skončilo pouze Estonsko, které chce vypudit 16,3 tun emisí na jednoho obyvatele.
Mezi premianty patří naopak Lotyšsko s 1,5 tunami, Švédsko s 2,5 tunami, Francie s 2,7 tunami či Maďarsko se třemi tunami oxidu uhličitého.
"Pokud skutečně tento návrh vláda schválí, máme slušnou naději stát se nejhorším producentem oxidu uhličitého na hlavu v celé unii. Jde o naprosté selhání ministra životního prostředí," řekl Jan Rovenský z Greenpeace, které požadovalo, aby podniky dostaly povolenky jen na 78 milionů tun skleníkových plynů.
Podniky jsou spokojeny
Naopak spokojeny s návrhem ministerstev průmyslu a životního prostředí jsou podniky.
"Chceme povolenky na více než sto milionů tun emisí," řekl Aktuálně.cz ještě před zveřejněním návrhu Josef Zbořil z vedení Svazu průmyslu a dopravy.
Odmítl argument, že není důvod kvótu zvyšovat, když podniky loňský příděl povolenek ani nevyužily.
"Taková situace se s největší pravděpodobností už nebude opakovat," tvrdí Zbořil, podle něhož vyšší ekonomický růst přinse i více emisí skleníkových plynů.
Například ČEZ, největší producent skleníkových plynů v zemi, sice vloni na prodeji svých povolenek vydělal bezmála miliardu korun, ovšem teď počítá s tím, že bude muset povolenky dokupovat. Zájem o elektřinu totiž neustále roste, nejspíš už letos ČEZ vyrobí rekordní množství proudu.
"Považujeme navrhovaný objem povolenek za logický, odpovídající potřebám české ekonomiky a v souladu s pravidly Evropské unie," řekl podle ČTK Alan Svoboda, obchodní ředitel ČEZ.
Ekologické organizace ovšem poukazují na to, že loni ekonomika rostla zhruba šestiprocentním tempem, a podniky přesto vypustily méně oxidu uhličitého.
Nejdřív vláda, potom Brusel
Česká vláda by se návrhem ministerstev průmyslu a životního prostředí měla zabývat počátkem prosince. Teď se k plánu budou vyjadřovat jiná ministerstva, úřady či nevládní organizace.
Pokud zůstane ve vládě ODS, nemusí se nejspíš podniky bát, že by musely omezovat vypouštění sklěníkových plynů.
"Podniky by měly dostat minimálně stejně povolenek jako teď, ale spíše více," řekl nedávno Aktuálně.cz úřadující premiér Mirek Topolánek (ODS).
Z kabinetu pak zamíří návrh do Evropské komise, kde bude muset vláda svůj návrh obhájit.
