Gerloch ústavním soudcem nebude, Senát ho odmítl. Bolševici jsou zpět, píše Ovčáček

Kateřina Frouzová ČTK Kateřina Frouzová, ČTK
Aktualizováno 20. 3. 2019 16:46
Prorektor Univerzity Karlovy Aleš Gerloch nebude ústavním soudcem. Senátoři jeho kandidaturu v tajné volbě neschválili. Obdržel pouze 19 ze 64 odevzdaných hlasů. Členům horní komory vadila jeho minulost spojená s totalitní komunistickou stranou i jeho působení na soukromých vysokých školách, které podle senátora Marka Hilšera nemají dobrou pověst.
Aleš Gerloch.
Aleš Gerloch. | Foto: Lukáš Bíba

Voleb se účastnilo celkem 64 jeho kolegů a Gerloch potřeboval mít na své straně více než polovinu z nich. Podpora vládních frakcí ANO a ČSSD mu však nestačila. "Pro Aleše Gerlocha bylo odevzdáno 19 lístků," oznámil výsledek tajné volby senátor za hnutí ANO Jaroslav Větrovský.

Důvodem odmítnutí byly zřejmě pochybnosti senátorů o Gerlochově morální integritě, které vyjádřili hlavně zástupci lidovců, starostů, TOP 09 a uskupení Senátor 21.

Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček na svém osobním twitterovém účtu komentoval rozhodnutí senátorů slovy o novodobých bolševicích. Napsal mimo jiné, že 30 let po pádu komunismu o podpoře opět nerozhoduje "nezpochybnitelná odbornost, ale kádrový profil a ideologická hlediska. Bolševici jsou zpět".

Vadila komunistická minulost

Pozice Gerlocha nebyla jasná od začátku, přestože ho pro roli soudce doporučil i ústavně-právní výbor Senátu a je považovaný i mezi svými odpůrci za experta ve svém oboru.

"Ústavní soud potřebuje osobnosti s mimořádným morálním kreditem, které budou odolné vůči politickým tlakům i jiným svodům. Z toho důvodu mě netěší, že nám pan prezident navrhl kandidáta, který začátkem 70. let, tedy v době tuhé normalizace, vstoupil do komunistické strany," uvedl senátor za TOP 09 Tomáš Czernin.

Komunistická minulost vadila i lidovci Zdeňku Papouškovi. Ten je přesvědčený, že bývalý člen strany, "která pošlapávala lidská práva a svobody, nemůže zasednout coby soudce Ústavního soudu a být garantem dodržování ústavního pořádku".

Senátor Hilšer pak připomněl, že Gerloch působil na vysokých školách, které produkovaly "turbostudenty z řad politiků a policistů".

Kandiduji já, nebo pan Mynář?

Známému právníkovi pak nepomohlo ani to, že jeho kandidaturu Senátu nepředkládal prezident osobně, ale zastoupil ho jeho kancléř Vratislav Mynář. Tomu v debatě několik senátorů připomnělo nedávný skandál zveřejněný v časopisu Respekt. Novináři upozornili na případy, kdy se Mynář měl pokoušet ovlivňovat některé soudce, kteří řešili i případy, v nichž figuroval Hrad.

"Návrh na nového soudce předkládá kancléř, který považuje za normální a běžné, že se schází s ústavními soudci a diskutuje s nimi o otevřených kauzách a říká jim názory, jak mají rozhodnout v živých kauzách, ve kterých je Hrad stranou sporu," prohlásil například senátor Václav Láska.

"Trochu jsem ztratil orientaci, jestli kandiduje do Ústavního soudu pan Mynář, nebo já," reagoval na diskusi Gerloch. Zastal se ho i předseda ústavně-právního výboru, senátor Miroslav Antl z ČSSD.

Prezident Miloš Zeman tak bude muset navrhnout Senátu nového kandidáta. Nový ústavní soudce má nahradit Jana Musila, který koncem ledna Ústavní soud opustil ze zdravotních důvodů.

Třiašedesátiletý ústavní právník Gerloch je prorektorem Karlovy univerzity pro akademické kvalifikace. V letech 2006 až 2014 byl děkanem Právnické fakulty UK. Loni neúspěšně kandidoval do Senátu jako nezávislý v Praze 12. Tři desítky let působí v advokacii, jako advokát vystupoval i u Ústavního soudu ve zhruba dvou desítkách případů.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 27 minutami

Merkelová a Biden vyzvali Rusko, aby stáhlo vojáky od ukrajinských hranic

Německá kancléřka Angela Merkelová a americký prezident Joe Biden ve středu vyzvali Rusko, aby stáhlo své vojáky od ukrajinských hranic a snížilo tak napětí v regionu. Uvedl to mluvčí německé vlády. Americký ministr obrany Lloyd Austin uvedl, že Spojené státy chtějí nadále Ukrajině poskytovat materiální pomoc, píše agentura Reuters.

Vyhrocenou situaci mezi Ruskem a Ukrajinou ve středu Biden a Merkelová probrali při telefonickém hovoru. "Kancléřka a prezident se shodli, že by Rusko mělo snížit počty armádních sil, aby situaci uklidnilo," uvedl mluvčí německého kabinetu Steffen Seibert.

Rusko na východě Ukrajiny v oblastech ovládaných proruskými separatisty a na Krymu v poslední době shromáždilo velké armádní síly. Kyjev varuje, že soustřeďování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou znamená riziko ruské ozbrojené agrese, Moskva se však brání, že jen chrání svou bezpečnost. Při obnovených bojích zemřelo podle ukrajinské strany několik vojáků.

Austin, který je společně se šéfem americké diplomacie Antonym Blinkenem v Bruselu, dnes na tiskové konferenci prohlásil, že Washington je připraven Ukrajině pomoci se bránit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy