Praha - Čtrnáct františkánů, kteří byli v 17. století zavražděni, bude v sobotu blahořečeno v Chrámu sv. Víta v Praze.

Na středeční tiskové konferenci to znovu potvrdilo české arcibiskupství.

Již v květnu schválil papež Benedikt XVI. dekret, který jejich blahořečení, tzv. beatifikování, schvaluje. Ten bude přečten i na sobotní tradiční mši, jejíž bude celý obřad součástí.

"Blahořečení pro nás neznamená, že jsou to ti jediní lidé, kteří jsou blízko Bohu, ale znamená to, že si takové lidi můžeme připomínat jako příklad, výzvu," řekl Jeroným Jurka, provinciál františkánů.

Doplnil, že událost by podle něj neměla být jen otázkou jednoho dne, ale částí procesu, který pomůže celé společnosti.

Jasné memento pro současnost

Podle Jana Klase z Jednoty bratrské je příběh umučených františkánů jasným mementem a varováním pro současnost, která má se 17. stoletím nebezpečně mnoho podobností. "Nebyl to útok protestantů na katolíky, ale výbuch rozvášněného davu," upozornil Klas.

Právě to podle něj jasně koreluje se současnou situací. "Ukazuje to, že jakmile se dav popudí, může způsobit velké škody. Někteří se tak ujímají citlivých témat a pak hrozí náboženské, etnické nebo sociální násilí s nedozírnými následky," dodal.

"Člověk bez historie a paměti nemůže rozumět ani současnosti. I o tom je jejich příběh," doplnil k tomu pražský arcibiskup Dominik Duka.

Františkáni byli umučeni 15. února 1611 v klášterním kostele Panny Marie Sněžné. Z velké části to byli cizinci, kteří sem byli povoláni, aby v převážně protestantské Praze sloužili katolické menšině kázáními i příkladem řeholního života. Jejich působení se však znelíbilo části pražské veřejnosti a řeholníci museli vytrpět občasné projevy nepřátelství.

Blahoslavení je předstupněm kanonizace

Konvent u Panny Marie Sněžné v Praze byl po opuštění karmelitány a po devastaci znovu osídlen františkány v roce 1604.

Komunita se skládala z různých národností - byli zde čtyři Italové, Španěl, Francouz, Belgičan, Holanďan, Němci a Češi. V roce 1611 vpadlo vojsko Leopolda Habsburského do Prahy, obsadilo Malou Stranu a snažilo se proniknout na druhý břeh Vltavy.

Vzniklé napětí ve městě se odrazilo v tom, že prostý lid na Starém i Novém Městě ze msty, hrabivosti, nevědomosti a také z hrubosti vpadl 15. února, v den vrcholícího masopustu, do několika katolických klášterů, kde raboval i drasticky vraždil. Nejhůře ze všech dopadl právě františkánský klášter Panny Marie Sněžné.

Čin byl později všeobecně odsouzen, osud řeholníků byl pak připomínán s úctou. Snahy o blahořečení začaly brzy po jejich skonu. Přes několik pokusů nebyl beatifikační proces v minulosti dokončen. Proces byl obnoven na žádost biskupů v roce 1992. 

Církev může blahořečit zesnulé křesťany, kteří žili svatě. Je třeba shromáždit zvláštní důkazy boží milosti, například to, že bůh na přímluvu blahořečeného učinil zázrak.

Blahořečení bývá předstupněm kanonizace, tedy prohlášením za svatého. Na rozdíl od kanonizovaných světců, uctívaných v celém katolickém světě, je církevní kult blahoslavených většinou omezen - na diecézi, zemi, řádové společenství.