reklama
Začátek 2. světové války zastihl dění v Invalidovně tím, že byl veškerý majetek institucí, které tu sídlily, byl na příkaz říšského protektora zabaven. Strozziho nadace byla zrušena. Majetek Invalidovny ale naštěstí nestihli němečtí okupanti během války prakticky uchvátit.
V červnu 1941 se do budovy invalidovny muselo přestěhovat Národní technické muzeum, které muselo své původní prostory na Letné uvolnit protektorátnímu ministerstvo pošt. Azyl tu našlo rovněž zemské finanční ředitelství.
V říjnu 1942 bývalou Invalidovnu převzala německá nadace pro kolonizací českých zemí německými vojenskými vysloužilci. Během této doby byli v areálu Invalidovny vybudovány dodnes ne příliš prozkoumané podzemní objekty ze železobetonu. Vchody do těchto objektů, jejíž přítomnost na dvoře Invalidovny naznačují jen zamaskované vývody větracího potrubí, jsou dodnes zabetonované.
Na konci války 5. května 1945, kdy v Praze začalo protiněmecké povstání, byla budova Invalidovny obsazena vojáky Wehrmachtu, kteří si z ní udělali střílnu. Vojenská posádka Invalidovny poté za tři dny kapitulovala a němečtí vojáci se shromáždili s bílými prapory na prostranství v jejím okolí, kde se vzdali zástupcům revolučních orgánů.
Po válce byla Invalidovna opět navrácena ministerstvu obrany, přičemž zde zůstala i část sbírek z přesunutého Technické muzea. V areálu Invalidovny se i nadále uskladňovaly archivy vojenských písemností.
Komentář ke snímku :
Na této i následujících fotografiích můžete vidět, jak vypadala pražská Invalidovna v 80. letech 20. století. | Foto: Vojenský ústřední archiv