Karel Čapek u pracovního stolu, okolo roku 1925. "A ne tak hned ztratí nový dům svůj vlastní dech, tak jako nové šaty je cítit textilem a nové boty koželužnou, voní dům ještě dlouho staveništěm. Pane, to potrvá, než se v něm budou lidé cítit doma. Teď ještě je dům obklopuje jako nějaké provizorium, nenarostl na ně jako ulita na hlemýždě, tady je přečnívá a tu je škrtí jako nové šaty. Musí do sebe nabrat něco málo zániku, aby se lidem přizpůsobil, mohlo by se říci, že několik let zraje. Stane se doopravdy a naplno domovem teprve tehdy, když přestane být novým domovem, pak už není jen dílem stavitele, ale i lidí, kteří v něm žijí," napsal Karel Čapek 8. října 1933 do Lidových novin. | Foto: Reprofoto z výstavy Městské části Praha 10 „Karel Čapek 130“ (kurátorka Kristina Váňová) / Památník Karla Čapka / Archiv hl. m. Prahy – Sbírka dokumentů Prahy 10 / Památník národního písemnictví