reklama
Olga u ledovce, foto Karel Čapek, rok 1936. "A přece přišla chvíle, kdy se mi zdál život větší a silnější než všechny cizí předlohy, zmítala mnou vlna tak silného štěstí, že jsem se i jednou odhodlala opustit divadlo, aspoň na čas, abych vychutnala, jak dovede být strhující všední den ve dvou. Byl tu můj muž, naše společné domovy v Praze i na Strži, společné dohadování, v čem spočívá nejvyšší hodnota života. Chtěli jsme cestovat, vidět svět čtyřma očima a užít společné střechy nad hlavou… Viděla jsem útulné místnosti svého domova, křeslo, na které nikdy nebyl čas usednout, knihy, k nimž člověk jako čtenář neměl kdy se vrátit podruhé… Nevěděla jsem, že za chvíli vezme můj soukromý život zasvé a že mi brzy nezbude nic víc než se věnovat na scéně a v literatuře cizím problémům," svěřila se Olga Scheinpflugová. | Foto: Reprofoto z výstavy Městské části Praha 10 „Karel Čapek 130“ (kurátorka Kristina Váňová) / Památník Karla Čapka / Archiv hl. m. Prahy – Sbírka dokumentů Prahy 10 / Památník národního písemnictví