Foto: Tak funguje zvířecí záchranka v městě

1/22 Přehled fotografií
...
Pracovník Pražské zvířecí záchranky radí po telefonu jak se zachovat při setkání s volně žijícím živočichem v nouzi i v průběhu jiného zásahu.
Pracovníci Pražské zvířecí záchranky, členové Českého svazu ochránců přírody a dobrovolníci, vraceli zpátky do vody škeble a další vodní živočichy. Na souši mezi Štvanicí a Trojou jich uvázly desetitisíce. Povodí Vltavy totiž kvůli údržbě jezu snížilo hladinu řeky o dva metry. To vyplavilo na břeh nečekané množství živých tvorů.
Pracovník z Pražské zvířecí záchranky odchytává zajíce polního, který spadl do nádrže čističky odpadních vod. Zajíc se naštěstí nijak nezranil a tak byl po odchytu vypuštěn zpět do volné přírody.
Straka, která zalétla do světlíku jednoho domu v Praze, se dostala až na toaletu. Ptáka odchytili pracovníci Pražské zvířecí záchranky a následně vypustili zpět do volné přírody.
Odchyt labutě velké na rybníku v Dolních Počernicích v Praze. Labuť málem doplatila na lidskou nezodpovědnost. Spolkla háček, který považovala za potravu. Naštěstí to dobře dopadlo a labuť se ještě tentýž den vrátila do přírody.
Pražská zvířecí záchranka zasahuje u případu labutě, která si spletla namrzlou vozovku s vodní plochou. Takové případy jsou v zimních měsících celkem běžné. Labuť měla štěstí, že jí při přistání nesrazilo auto či tramvaj a mohla se bezprostředně po odchytu vrátit na Vltavu.
Další labuť, která přistála na silnici místo na vodě. Také tato labuť se vrátila nezraněná na Vltavu.
Pracovník Pražské zvířecí záchranky odnáší labuť velkou, která narazila do železničního mostu v Praze. Naštěstí si nezpůsobila příliš vážná zranění a po několika dnech se vrátila na Vltavu. Bohužel ne všechny podobné případy končí dobře.
Nárazy labutí do tramvajových drátů jsou v Praze bohužel časté a často dopadají špatně. Tato labuť však přes hrozivě vypadající zranění, které si způsobila na Libeňském mostu, přežila a vrátila se zpět na Vltavu.
Tato mladá labuť nezvládla noční přelet a narazila do kopce poblíž Petrova. Ačkoli se nijak nezranila, skončila v malém potůčku v údolí u osady Havaj, odkud neměla šanci sama odletět. Pracovníci zvířecí záchranky jí odchytli a odvezli na Vltavu do nedaleké Davle.
Mládě veverky, které upadlo, když ho přenášela matka do jiného hnízda. Veverčice se v takových případech pro mláďata nevrací, je tedy nutné odchovat mládě uměle.
Běžný případ ve velkých městech, kdy si kachny pro hnízdění vyberou nevhodné místo. Teprve po vylíhnutí "zjišťuje" dospělá kachna, že nemá jak dostat mláďata k vodě. Tato kachňata se vylíhla přímo v kolejišti Smíchovského nádraží. Pracovníci Pražské zvířecí záchranky odchytili kachnu i s kachňaty a odvezli je na Vltavu.
Další odchyt kachní rodiny, která si nezvolila vhodné místo pro své hnízdění. Tentokrát to byla nádrž před poliklinikou na Proseku.
Otrávený racek u veterinární lékařky. Bohužel otravy jsou ve velkých městech celkem běžné a často nedopadají dobře. I tomuto rackovi se nakonec pojídání odpadků stalo nakonec osudným. Nedlouho po pořízení tohoto snímku uhynul.
Rorýs obecný má dlouhá křídla a malé nohy. Devadesát procent života tráví ve vzduchu. Když se náhodou dostane na zem, nedokáže vzlétnout. Stačí pak rorýse vzít a nad trávou ho hodit do vzduchu. Ve většině případů rorýs odlétne, stejně jako tento na fotografii.
Pracovník Pražské zvířecí záchranky pomáhá mláděti muflona, který si zlomil nohu v areálu krčské nemocnice. V těchto místech se pohybuje stádo asi čtyřiceti muflonů, kteří se sem stahují z přilehlého Krčského lesa. Muflon se zlomeninou léčil několik měsíců a nakonec skončil v oboře.
...
Koncem zimy a začátkem jara je pro zvěř první zelenou potravou na polích řepka. Ta je však pro srny a zajíce jedovatá. Způsobuje selhání ledvin, jater, kolaps nervového systému a oslepnutí. Z tohoto důvodu zvířata po sežrání řepky většinou uhynou. To se bohužel stalo i v případě této mladé srny.
Zálety netopýrů do kanceláří jsou velmi časté a tvoří podstatnou část práce Pražské zvířecí záchranky. Pracovníci kanceláře UNICEF, kam zalétl tento netopýr pestrý, dbali na to, aby návštěvníka nikdo nerušil, dokud nepřijedou záchranáři. Stejně jako tento, i ostatní záletníci stráví zimu v záchranné stanici a na jaře se hromadně vypouští zpět do volné přírody.
Podstatnou část výjezdů Pražské zvířecí záchranky tvoří případy nárazů ptáků do skleněných ploch. Ptáci nemají šanci tuto překážku vidět, pokud není zviditelněna například výstražnými polepy. Toto hejno drozdů narazilo do prosklené budovy na pražském Pankráci.