reklama
Hrůzy, které museli Romové v letském táboře zažívat, popsal jako první v roce 1972 historik Ctibor Nečas. Jeho práce však pozornost české společnosti nezískala. Nečasova práce pak inspirovala k sepsání vlastních vzpomínek Boženu Flegrovou, která se stala obětí nacistické perzekuce a během věznění v táboře přišla o vlastní dítě. Autobiografie dnes již zesnulé oběti s názvem Návrat nežádoucí se stane nedílnou součástí stálé expozice, kterou Muzeum romské kultury v novém letském památníku zřídí. | Foto: ČTK