Když před třemi týdny Vratislav Mynář v Osvětimanech porážel prase, protože podle něj bylo nemocné, starosta městyse Aleš Pfeffer (SPO) to podle jeho dalšího tvrzení byl jen zkontrolovat a zabijačky se neúčastnil. Pfeffer Mynáře dobře zná. Kancléř mu totiž po volbách přepustil místo starosty, když jako jednička Zemanovců volby vyhrál.
Společnou ale oba muži mají ještě jednu věc. Firmu, která státu dluží 1,4 milionu korun a odmítá je vrátit. Zatímco se muži potýkali v Mynářově restauraci s kilogramy vepřového, úředníci si odškrtli měsíc, po který peníze vyhlíželi marně, a účtují společnosti penále.
Dotace firma, kterou Mynář spoluvlastnil a následně svůj podíl přepsal na Pfeffera, získala na zasněžování sjezdovky ve čtyřicet kilometrů vzdálené Nové Lhotě. I když i samotná zdejší radnice do projektu investovala další miliony korun, vleky se tam už šest let nerozjely a sněžná děla na svahu zrezivěla.
Když to vyšlo najevo, Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) rok prověřoval, zda Mynářova tehdejší firma závazné podmínky dotace splnila. A nakonec pravomocně rozhodl o tom, že 1,4 milionu korun má společnost vrátit. Ani po dvou měsících, za které uplynula zákonná lhůta, kterou na to firma měla vyhrazenou, ale peníze dle zjištění Aktuálně.cz státu zpět nepřišly. A veřejný rozpočet je postrádá dodnes.
"Společnost Ski-Moravia dotace k dnešnímu dni nevrátila. Firmě od 16. 3. 2020 nabíhá penále," potvrdila Aktuálně.cz mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu Lenka Rezková. Podle ní za každý den, kdy firma dotaci nevrátí, částka naroste o jedno promile, tedy 1400 korun.
Mynář na dotazy Aktuálně.cz neodpověděl. Pfeffer, který je nyní jedním ze dvou jednatelů firmy, to neřeší. "O penále nic nevím. Mám to připravené od právníka. Odvolali jsme se k ministerstvu zemědělství a čekáme na jeho rozhodnutí," řekl starosta Osvětiman.
Ono odvolání ale nemá dle mluvčí Rezkové odkladný účinek. Firma tak už dotaci měla vrátit. Pokud by navíc ministerstvo, které vede někdejší ministr úřednické vlády Miloše Zemana a prezidentův poradce Miroslav Toman, bývalé podnikání hradního kancléře náhle posvětilo, udělalo by překvapivou otočku. Jeho úředníci totiž už jednou loni v prosinci rozhodnutí podřízeného SZIF odsouhlasili s tím, že na něm nenašli závadu.
Důkaz volně na internetu
Jejich rozhodnutí přitom nebylo překvapivé. Důkaz o tom, že Mynářova někdejší firma podmínky dotace porušila, totiž nahrála na svůj web přímo radnice, která s ní projekt sjezdovky dávala dohromady. "Od roku 2013 není skiareál v provozu, protože bez zasněžování to není možné," píše se v rozvojovém plánu obce do roku 2024. A společnost při několikaměsíční kontrole nebyla schopná doložit, že tomu bylo jinak. Aby firma nemusela vracet ani jednu dotaci, musela by přitom sjezdovku provozovat až do roku 2018.
"Myslím, že rozhodnutí ministerstva bude už brzy," věří přesto v zásadní obrat v režii ministerstva Pfeffer.
Ten se jednatelem a spolumajitelem Ski-Moravia stal v roce 2013. Ačkoli měla v té době společnost podle účetních uzávěrek milionový majetek, převod z Mynáře na něj se odehrál za 70 tisíc korun.
Zatímco státu peníze společnost vrátit odmítá, dle předchozího tvrzení Pfeffera poctivě splácí Mynářovi. Ten totiž ve svém daňovém přiznání, které po letech tahanic a soudů na konci roku 2017 vložil do veřejného rejstříku, vyplnil, že mu společnost Ski-Moravia dluží skoro 1,7 milionu korun. "Nějaký dluh tam pořád je," řekl k tomu Pfeffer s tím, že firma peníze splácí a podrobnosti nebude komentovat.
SZIF po společnosti Ski-Moravia chce zpět 1,2 milionu korun, které Mynář a jeho společníci inkasovali na vybudování čerpací stanice pro zasněžování - jenže ta nemá odkud pumpovat vodu. A navrch musí vrátit i dalších 200 tisíc, které kancléři fond poslal na vztyčení stožárů s osvětlením svahu, po němž nejezdí žádní lyžaři.
Jestli stát peníze ještě někdy uvidí, přitom není vůbec jasné. Ski-Moravia dle obchodního rejstříku oficiálně sídlí v zavřené budce přímo na svahu nefunkční sjezdovky. Zákonnou povinnost vkládat do rejstříku účetní závěrky od roku 2012 neplní, takže nelze zjistit, jaký má majetek. A její tři spolumajitelé dle zákona za dluhy neručí. Dnes jsou jimi krom Pfeffera ještě Radim Matyáš a Jan Stindl, s nimiž kancléř dříve vlastnil firmu nabízející pomoc se získáváním dotací. Jejich firma v krajním případě může skončit v insolvenci, ale rozprodávat se bude pouze její majetek.
"Ano, takto je skutečně možné se vrácení peněz vyhnout. Takových případů jsou stovky," potvrzuje dotační expert Leo Steiner, který před lety například stál u odhalování manipulací s dotacemi ROP Severozápad.
Za další Mynářův projekt stát vymáhá šest milionů. Opět bez úspěchu
A podobně nejasný je i osud šesti milionů korun, které Mynářova další firma Clever Management získala v roce 2011 v rozporu s pravidly na dostavbu penzionu přímo v Osvětimanech. Ani ty doteď nevrátila. Přestože jí to ROP Střední Morava, který dotaci udělil, nařídil.
"Ve lhůtě stanovené výzvou k vrácení neoprávněně proplacených výdajů ze dne 16. 3. 2020 dotace poskytnutá společnosti Clever Management vrácena nebyla. Za této situace bude ze strany úřadu zahájeno daňové řízení," potvrdila vedoucí odboru kontroly a plateb ROP Střední Morava Dana Koplíková. Jako první na to upozornil server Seznam Zprávy.
Mynář se ovšem o to, že by mu stát penzion, z něhož si udělal své hlavní sídlo, zabavil, bát nemusí. Firma Clever Management totiž nemovitost nevlastní, ale pouze provozuje. Pronajímá si ji za 30 tisíc korun ročně od zdejšího spolku Chřibák.
Ten původně dostal od státu 13 milionů na výstavbu ubytovny pro sportovce. Zvládl ale jen hrubou stavbu. Následně tak pronajal objekt společnosti Clever Management, která získala další dotaci z ROP. Neuvedla přitom, že z evropských peněz půjde podpora projektu, který už dotace dostal. Upozornili na to Reportéři ČT. Právě proto nyní kontroloři chtějí peníze zpět. A policie prověřuje, zda žadatel Mynář nespáchal dotační podvod. Ten dlouhodobě tvrdí, že se ničeho protizákonného nedopustil.
Firmu Clever Management Mynář v roce 2009 koupil od olomouckého podnikatele Ivana Kyselého, dobrého přítele exministra Ivana Langera. Kyselý nyní stojí před soudem v korupční kauze Vidkun. Žalobci ho viní, že mu policisté vynášeli utajené informace z policejních spisů.
A i když firma nyní státu dluží šest milionů korun, které odmítá vrátit, přesto dostala od úřadu práce podporu ze státního programu Antivirus, který je určený na náhrady mezd firem postižených koronavirovou krizí. Upozornila na to protikorupční organizace Transparency International. Smlouva je dostupná v registru.
"Firma, která odmítla vrátit neoprávněnou dotaci, a má tak fakticky dluh vůči státu, by neměla získávat státní podporu," komentuje naše zjištění vedoucí analytik TI @milan_eibl.
— Transparency International 🇨🇿 (@Transparency_CZ) April 28, 2020
