Brno - Právní úprava financování stran se měnit nebude. Ústavní soud zamítl návrh skupiny 18 senátorů na provedení série škrtů v zákoně o sdružování v politických stranách a politických hnutích. Podle senátorů novelizace platná od začátku loňského roku ještě více rozevřela nůžky mezi etablovanými stranami a jejich menšími konkurenty.
Soudce zpravodaj Radovan Suchánek zdůraznil, že soud nemůže zkoumat, zda je zvolená právní úprava optimální, ale zda je "ústavně souladná".
Suchánek v odůvodnění poukázal také na to, že někteří z 18 senátorů pro spornou novelizaci v horní komoře hlasovali. "Bez nich by tento návrh zákona nebyl Senátem schválen," konstatoval Suchánek.
Senátoři u soudu zpochybnili například podmínku tří procent hlasů ve sněmovních volbách pro nárok na stálý státní příspěvek. Stanovená hranice podle senátorů výrazně zvýhodňuje ty strany, které hranici přesáhnou, před těmi, které zůstanou těsně pod ní.
Příspěvek pro strany se ziskem alespoň tří procent voličských hlasů činí ročně šest milionů korun, za každou desetinu procenta se zvyšuje o 200 tisíc korun ročně až do pěti procent hlasů, dál už neroste. Příspěvek na jeden mandát poslance nebo senátora činí ročně 900 tisíc korun.
Dále se členům horní komory nelíbí podmínka, aby půjčky pro strany poskytovaly jen banky a další peněžní instituce. Podle senátorů tak mají snazší přístup k úvěrům velké strany, těm malým banky nebudou půjčovat tak ochotně. Senátoři právní úpravu popisují jako "převráceného Jánošíka", který chudým bere a bohatým dává.
Soud se na podnět senátorů zabýval také limitem na finanční dary stranám. Limit činí tři miliony ročně od jedné fyzické či právnické osoby. Senátoři upozornili na to, že zákon tím pádem značně omezuje také případné vzájemné dary mezi stranami, které představují jednu z forem volební spolupráce.
Poslední část výtek senátorů se týkala pravidel pro financování politických institutů stran. Mohou usilovat o získání příspěvku na podporu své činnosti. Systém je ale podle senátorů nastavený znovu tak, že zvýhodňuje strany dlouhodobě zastoupené ve sněmovně.
U soudu se zákonem nejprve zabývala jako zpravodajka Kateřina Šimáčková, posléze ji vystřídal Suchánek. Znamená to, že návrh nálezu předložený původní zpravodajkou patrně nenašel mezi ostatními soudci dostatečnou podporu.
Za skupinu senátorů jednal v řízení před Ústavním soudem Jan Horník (STAN). Vyhlášení nálezu se nezúčastnil.
